Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Odpovídala Eva Knajblová z Odboru kanceláře hejtmana.
Olomoucký kraj si je podle Knajblové vědom významu, náročnosti a složitosti přípravy a realizace jednotlivých opatření protipovodňové ochrany, a z tohoto důvodu se touto problematikou na všech úrovních dlouhodobě zabývá. Výstavba účinných technických i realizací přírodě blízkých protipovodňových opatření je jednou z priorit Olomouckého kraje. „Bohužel připravit se na bleskové povodně tak úplně nejde. Tyto povodně jsou zcela nevypočitatelné, nelze dopředu předpovědět místo, čas ani množství srážek, což je vidět v nynější situaci, kdy se bleskové povodně objevují na celém území ČR,“ říká Knajblová.
Největší povodní byla letní povodeň v roce 1997 na Bečvě a Moravě, která zasáhla rozsáhlá území a byla způsobena extrémními úhrny dešťových srážek. V této době však Olomoucký kraj jako územně samosprávný celek ještě neexistoval. Další z větších povodní byla povodeň v roce 2006 na řece Bečvě a Moravě v povodí Moravy, v roce 2009 to byla blesková povodeň na Jesenicku v povodí Odry. „Vždy byly škody na majetku počítány v miliardách korun a odstraňování povodňových škod probíhalo několik let. Bohužel jak při povodni v roce 1997, tak při povodni v roce 2009 na Jesenicku a i při poslední bleskové povodni na Uničovsku, došlo i ke ztrátám na lidských životech. Tyto ztráty nelze v penězích vyjádřit a žádné peníze nemohou ztrátu lidského života nahradit,“ pokračuje Knajblová.
Olomoucký kraj se na povodně připravuje neustále. Velmi úzká a intenzivní spolupráce s cílem dosáhnout výraznějšího posunu v realizaci opatření v oblasti protipovodňové ochrany byla podle ní navázána zejména se státními podniky Povodí Moravy a Povodí Odry, které zabezpečují správu vodohospodářsky významných vodních toků v kraji.
Po povodních v roce 2010 byla také na zasedání hejtmanů právě v Olomouci přijata výzva hejtmanů moravských krajů na Vládu ČR, Parlament ČR a politické strany k řešení situace nejen po povodních 2010, ale i k povodňové ochraně České republiky. Problematika protipovodňové ochrany v rámci povodí řeky Moravy byla s ohledem na geografické položení Olomouckého kraje řešena rovněž ve spolupráci se Zlínským krajem. Zástupci krajů se dohodli na vzájemné spolupráci povodňových orgánů obou krajů.
„Olomoucký kraj se rovněž podílel na zpracování řady studií, jejichž předmětem bylo posouzení možnosti řešení a návrh protipovodňových opatření v povodí vodního toku Moravy a Bečvy. Olomoucký kraj se v neposlední řadě aktivně zapojil při přípravě projektu „Pobečví – Studie odtokových poměrů“. Cílem projektu bylo posouzení koncepční protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy, a to vypracováním studie proveditelnosti protipovodňové ochrany v povodí této řeky, inicioval společná jednání starostů obcí v povodí řeky Desné zastoupených Svazkem obcí údolí Desné s Povodím Moravy za účelem aktualizace zpracované studie „Protipovodňová ochrana obcí na řece Desné v úseku Šumperk – Maršíkov“. Výsledkem těchto jednání byla úprava navržené protipovodňové ochrany v povodí řeky Desná dle relevantních připomínek a požadavků zástupců dotčených obcí,“ říká dále Knajblová.
Na základě návrhu správců vodních toků jsou Krajským úřadem Olomouckého kraje u významných vodních toků stanovována záplavová území, která mohou být při výskytu přirozených povodní zaplavena vodou. Podle nebezpečnosti průtoků byly v současně zastavěných územích vymezovány aktivní zóny záplavových území. Všechny známé relevantní záměry technických opatření protipovodňové ochrany jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje.
Také mnohá města a obce se připravují na povodně a to například zřizováním výstražných systémů, pořizováním digitálních povodňových plánů atd. I Olomoucký kraj svůj povodňový plán převedl do moderní digitální podoby, což umožňuje lepší orientaci, dostupnost a rychlost reakce v době kdy hrozí nebo již probíhá povodňová situace.
Protipovodňová cvičení probíhají v Olomouckém kraji a to ve spolupráci s ORP, obcemi a složkami integrovaného záchranného systému. Jedním z posledních takových cvičení bylo cvičení pod názvem „Povodeň 2018“, které bylo zaměřeno na cvičení orgánů krizového řízení ORP Zábřeh, Mohelnice, Litovel a Olomouckého kraje v součinnosti s HZS při řešení rozsáhlé mimořádné události.
