Pravěké hradiště nad krajem bystřin a studánek

blank

Chřiby jsou zvláštní a turistům často nepříliš známé pohoří z východu sahající k Otrokovicím a Uherskému Hradišti, z jihu ke Kyjovu, ze severu ke Kroměříži a ze západu ke Koryčanům. Jde o krajinu hlubokých bukových lesů, které především v období letošních květnových a červnových dešťů září svítivě zelenou barvou, ale také řady studánek, bystřinek a drobných říček. Ostatně o působivé lokalitě jsme v minulosti psali už zde, nebo zde.

Jednou z dominant pohoří je majestátný hrad Buchlov (odsud také název Buchlovské hory) působící při cestě z podhůří od Uherského Hradiště jako ochránce zdejší zadumané krajiny. Pohoří pod ním přetíná silnice E 50. Na její druhé straně než hrad se tyčí neméně výrazný horský masiv s názvem Holý kopec.

Lokalita je chráněna nejen kvůli přírodním hodnotám, ale také s ohledem na pozůstatky pravěkého hradiště z doby bronzové. Jeho stopy na místě najdeme v podobě výrazných terénních nerovností a valového opevnění, které bylo propojeno se systémem místních terénních nerovností a skalních výchozů.

Celou přírodní rezervaci lze obejít po sedmikilometrové silničce, ale byla by škoda nenahlédnout dovnitř mimo turistické značení po cestičce, která vede do nitra místního pralesa. Lokalita je ponechána od konce devadesátých let přirozenému vývoji a není zde nijak lesnicky zasahováno. To bude vyžadovat místy trochu obratnosti při hledání cesty přes popadané buky přes postupně zarůstající stezku.

Právě duby, buky a lípy tvoří základ vegetace u masivu kopce, kde byla na ploše 92 hektarů v nadmořské výšce 360 – 548 metrů vyhlášena přírodní rezervace. V současné době jde o jediné místo svého typu v Chřibech.

K hranici pralesa vede zelená turistická značka, která končí u Kamenné studánky. Od ní již pokračujeme po neznačené, i když z počátku dobře viditelné a průchozí cestičce. Ta postupně zarůstá mladými buky, místy přes ní leží mohutné kmeny stromů, které podlehly přírodním vlivům. Právě tlející stromy jsou domovem řady brouků, lokalita je také významným sídlištěm chráněných druhů ptáků.

Pod samotným prudkým a skalnatým vrcholem Holého kopce jsou patrné pozůstatky opevnění pravěkého hradiště v podobě valů a dalších fortifikačních útvarů.

Celou lokalitu je možné prozkoumat také při putování podél její hranice. I tato cesta je spojena s řadou vodních prvků. V lokalitě Na Pile byl na Dlouhé řece vybudován rybníček. Ostatně Dlouhá řeka nás bude provázet velkou část cesty, kdy mineme několik dalších přírodních památek, například skalní útvar Zbořené zámky v lokalitě Maršava. Do tohoto toku putuje také voda ze studánky Pod kamennou budkou. Ta je s opatrností z cesty dostupná přes lávku. O něco výše byl vybudován další rybníček.
Dlouhá řeky má po dešti charakter bystřinky meandrující lesem vytvářející tůňky, ale také podemílající okolní plochy.

Foto: Marek Síbrt

Scroll to Top