Povodí Moravy se připravuje na turistickou sezónu na Baťově kanálu

Všech třináct plavebních komor prošlo čištěním, stejně jako jejich technologie údržbou a seřízením. Náklady na předsezónní práce se vyšplhaly na více než půl milionu. Další dva miliony korun stojí provoz plavebních komor během plavební sezóny.

Do roku 2029 by měly Baťův kanál oživit investice za 1,9 miliardy. Počítá se s výstavbou přístavu ve Starém Městě, který dostal pracovní název Slovácko. „V centrální části vodní cesty nám takový přístav chybí. Bude mít funkci ochrannou před velkou vodou i rekreační s kapacitou padesáti lodí. Služby na něm budou srovnatelné s přístavy, které fungují nebo vzniknou, tedy s Petrovem, Veselím nad Moravou, Pahrbkem a Kroměříží,“ řekl Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál.

Samotný kanál by měl vzniknout v katastru Starého Města na pravém břehu řeky Moravy nedaleko železničního přejezdu. Stavba by vyšla zhruba na 135 milionů korun. Stavební práce by mohly začít mezi lety 2024 až 2026. Pro rozvoj kanálu je také důležitý připravovaný přístav v lokalitě Pahrbek v Napajedlích.

„Dokumentaci pro zajištění financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury jsme loni v listopadu odeslali na ministerstvo dopravy. Čekáme na její schválení,“ popsal mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. V tomto případě by se mělo začít stavět do března 2021.

Bohatá historie kanálu

První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.

Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.

Významným krokem byla podpora soukromých půjčoven lodí, bez nichž si dnes lze turistický ruch na této vodní cestě jen stěží představit. Obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu, vznikla v roce 2002, a zejména díky ní je dnes kanál uznávanou turistickou vodní cestou.