Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila takzvanou superzprávu k výzvám pro životní prostředí. Podle ní se Evropané stále potýkají s množstvím přetrvávajících problémů, mezi které zejména patří ztráta biodiverzity, nadměrné využívání zdrojů, dopady klimatické změny a environmentální rizika pro lidské zdraví. Agentura zdůraznila nutnost zásadních systémových opatření v dalších deseti letech.
„Zpráva SOER 2020 identifikuje vážné mezery mezi aktuálním stavem životního prostředí a dlouhodobými politickými cíli. Evropské životní prostředí se nachází v bodě zlomu. V příštím desetiletí budeme mít krátký čas na to, abychom posílili opatření na ochranu přírody, zmírnili dopady změny klimatu a radikálně omezili naši spotřebu přírodních zdrojů. Naše hodnocení ukazují, že drobné změny přinesly v určitých oblastech pokrok, ale na dosažení našich dlouhodobých cílů zdaleka nestačí. Máme již potřebné znalosti, technologie i nástroje, abychom dokázali učinit klíčové systémy výroby a spotřeby – například v oblasti potravin, mobility či energie – udržitelnými. Závisí na tom náš budoucí blahobyt a prosperita a naše schopnost podnítit celospolečenskou aktivitu, která povede ke změnám a zajištění lepší budoucnosti,“ sdělil výkonný ředitel Evropské agentury pro životní prostředí Hans Bruyninckx.
Od poslední zprávy SOER v roce 2015 se navíc negativní trendy v oblasti životního prostředí nepodařilo zvrátit. „Z hlediska dalších strategií je velice důležité mít komplexní informace o aktuálním stavu životního prostředí, v tomto je práce Evropské agentury pro životní prostředí, která jednou za pět let zpracovává celkové hodnocení životního prostředí a klimatu v Evropě, pro evropské politiky přínosem. Hodnocení obsahuje všechny dílčí složky životního prostředí a ukazatele klimatických trendů. Poskytuje tak jedinečné informace a přehled dlouhodobých trendů. Ačkoliv má Česko svá specifika, s nimiž se nepotýká celá Evropa, jakým je především sucho, tak společnými trendy nadále zůstávají cirkulární ekonomika, snižování ovzduší znečišťujících látek a emisí CO2, snižování rizik pro lidské zdraví, plynoucích ze znečištění životního prostředí a adaptace na projevy změny klimatu,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Významný pokrok v oblasti regulace kvality vody
Podle EEA však v uplynulých čtyřech desetiletích učinila Evropa významný pokrok v oblasti regulace kvality vody, čištění odpadních vod a ochrany mořských a sladkovodních stanovišť a druhů. EEA zdůrazňuje, že se Evropská unie zaměřuje na širokou škálu problémů od pitné vody, městských odpadních vod, ochrany stanovišť, určení chráněných mořských oblastí a kvality vody ke koupání až po povodně, plasty na jedno použití, průmyslové emise a omezení pro používání nebezpečných chemických látek.
Dnes je podle EEA k městské čistírně odpadních vod připojeno více než 80 % evropského obyvatelstva, což značně snižuje objem znečišťujících látek uvolňovaných do vodních toků. Zhruba tři čtvrtiny podzemních vod v Evropě jsou z chemického hlediska v dobrém stavu: jsou čisté.
