Díky společnému projektu bude jasněji, jak škodlivá může být důlní voda. Vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Hlavního institutu hornictví (GIG) Katovice totiž zkoumají vliv silně znečištěných důlních vod na kvalitu povrchové vody v oblastech zatížených intenzivní těžbou černého uhlí.
„Byly vybrány tři povrchové toky, ty hlavní, které v Ostravě jsou: Ostravice, Odra a Olše,“ řekl vedoucí projektu z centra nanotechnologií Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek. „Důlní voda je v každém případě velice zasolená. Obsahuje vysoké koncentrace solí, sodík, draslík a různé těžké kovy,“ pokračoval Dombek.
Podrobnější analýzu provedou pracovníci laboratoře. „Vzorky analyzujeme v přístroji, který je schopen rozpoznat všechny známé prvky z periodické tabulky,“ sdělila Martina Mirošová z nanotechnologického centra.
Průmysl je nejvýznamnějším odběratelem vody z povrchových zdrojů v České republice – jde zhruba o 70 %. Největším odběratelem je energetika, následuje zásobování obyvatel pitnou vodou. Pozitivem je, že průmyslové podniky dlouhodobě provádějí řadu opatření, jejichž cílem je snižování spotřeby vody z ekonomických důvodů i z hlediska snížení dopadů na životní prostředí.
„Povrchové vody, které jsou dotčené hornickou činnost, mohou negativně ovlivnit kvalitu životního prostředí a ohrozit zdraví lidí. Zejména, pokud jde o zvýšení obsahu rizikových kovů a přirozených radionuklidů s radioaktivním rozpadem. Přesto tato problematika nebyla dosud na žádné ze stran společné hranice ČR a Polska dostatečně prostudována. Chceme řešit ekologické problémy v celé šíři, tedy nejen půdu, prachové a plynné emise, ale i další klíčovou složku, kterou je právě voda,“ vysvětlil dříve Dombek.
