Skupina poslanců, Vojtěch Filip, Stanislav Grospič, Pavel Kováčik, Miloslava Vostrá a Marie Pěnčíková, předložila poslanecké sněmovně návrh změny ústavy, která by výslovně uváděla, že voda je ve vlastnictví státu. Důvodem navrhované vyšší ústavní ochrany vody a vodních zdrojů je podle poslanců jejich zranitelnost, ale současně i nezbytnost pro existenci života na celé Zemi. Redakce vodarenstvi.cz oslovila nejvýznamnější tuzemské vodárny a zajímala se o to, jak na možnou změnu nahlíží a co by podle jejich názoru vodohospodářskému sektoru přinesla.
„Reálné dopady na ochranu vody by tento krok neměl žádné, nijak by nezměnil faktický již existující stav, kdy tím, kdo rozhoduje o nakládání s vodami, je tak jako tak stát. Formální dopady by naopak mohly být dalekosáhlé, protože dosavadní koncept, podle kterého voda v přirozeném prostředí nemůže být předmětem vlastnictví, má nespočetné souvislosti napříč celým právním řádem a také napříč každodenním životem. Předkladatelé návrhu si s těmito souvislostmi vůbec nelámou hlavu. Důvody, které je k předložení vedou, jsou ryze populistické,“ sdělil portálu vodarenstvi.cz generální ředitel společnosti ČEVAK Jiří Heřman.
Dopady na vodárenský sektor by podle něj byly výhradně v návalu administrativy spojené se samotným přechodem, ale nejspíš i s dalšími nároky, protože ke stávajícím veřejnoprávním vztahům a dokumentům by přibyly nové prvky soukromoprávní povahy. „Vlastní práce vodárenského sektoru v odborné rovině by se nijak nezměnila. Myslím, že to samé lze říci i z druhé strany o práci vodoprávních úřadů a dalších správních orgánů – nárůst zbytečné práce bez jakéhokoli reálného dopadu a smyslu,“ zdůraznil Heřman.
