Lidé musí šetřit vodou. Vydatné deště sice vláhové poměry v některých částech země zlepšily, ale hladiny podzemních vod se nezvýšily. Podle SOVAK ČR se průměrná výše ztrát vody v roce 2017 pohybovala na úrovni 16,4 procenta. Před dvaceti lety byly ztráty dvojnásobné. V oblasti ztrát vody patří Česká republika k lepšímu evropskému průměru.
Vyšší ztráty vody v potrubí než Česko mají například Belgie, Španělsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Švédsko či Velká Británie. Pod celorepublikovým průměrem jsou některé velké aglomerace jako Ostrava, Brno nebo Praha.
Problémem, zvlášť v menších obcích, je však nedostatek finančních prostředků plynoucích do rozvoje vodárenské sítě. „Obzvláště ve větších městech je obnova infrastruktury vedoucí ke snížení úniků spojena s mnohaletou přípravou celkové rekonstrukce komunikací a veškerých sítí v ní uložených,“ uvedl ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák.
Podle údajů Veolie, jejíž sesterské společnosti působí ve vodárenském průmyslu v mnoha evropských zemích, se například na Slovensku potýkají se ztrátami vyššími než 30 procent a v Polsku 20 procent. V Bulharsku se ztrácí dokonce téměř polovina vody a v Arménii více než tři čtvrtiny.
„Pokud bude pokračovat sucho, bude maximálně důležité, aby fungovaly sítě všude napříč regiony. Aby voda mohla proudit z místa, kde je jí dost, na místa, kde je jí málo. A to bude muset, zvláště u velkých přivaděčů, zajistit finanční pobídkou stát, protože jediný slabý regionální článek bude moci ohrozit celou trasu,“ řekl Právu odborník, který si nepřál být z povahy svého postavení v oboru jmenován.
