Geografický střed České republiky se nachází v Číhošti. Obec zhruba devět kilometrů severovýchodně od Ledče nad Sázavou je známá především Číhošťským zázrakem, kdy se v prosinci roku 1949 během bohoslužby v kostele Nanebevzetí Panny Marie pohnul asi půl metr vysoký kříž. Událost měla pro místního faráře Josefa Toufara fatální následky, kdy byl komunistickou mocí následně brutálně mučen, na následky čehož v únoru roku 1950 zemřel. Více se o osudech pátera Toufara dozvíte například v knihách Miloše Doležala (zde a zde), o samotném zázraku se dočtete více zde.
Náš vodní výlet tentokrát směřuje do okolí Ledče nad Sázavou a míst nad vodní nádrží Švihov. Pro někoho bude možná překvapivé to, že ačkoliv se budeme pohybovat fakticky pár kilometrů od naší nejfrekventovanější dálnice, u našeho největšího vodního zdroje a poblíž měst jako Humpolec, Ledeč nad Sázavou nebo Světlá nad Sázavou, místy si budeme připadat v malebné krajině Vysočiny naprosto osamocení. A budeme mít možnost vnímat klid okolní krajiny a její atmosféru.
Údolím řeky Sázavy se dá jít po červené turistické značce celou trasu mezi Ledčí a Světlou nad Sázavou. Jde o krásný výlet romantickou krajinou Vysočiny a ostrým údolím řeky zahrnující například Sluneční zátoku pevně spjatou s dílem Jaroslava Foglara, kterého zde připomíná pamětní deska. My tento výlet ale nepodnikneme a vypravíme se pouze do nejzajímavější části tohoto sázavskou úseku. Tím je Přírodní rezervace Stvořidla.
Do tábořiště na začátku tohoto unikátního místa se můžete dostat po silničce autem, doporučujeme, ale buď cestu vlakem z Ledče (nebo z opačné strany ze Světlé) do zastávky Stvořidla. Tady narazíte na červenou turistickou značku, po níž se vydáte proti proudu řeky. Cesta vlakem, tedy Posázavským Pacifikem, patří k neodmyslitelným symbolům tohoto kraje. Byla by škoda tuto příležitost nevyužít.
Poté nás čeká pouze tři a půl kilometru dlouhá procházka Stvořidly. Jedná se o peřejnatý úsek řeky, kde si voda razí cestu přes větší i menší balvany, koryto řeky je hluboce zaříznuto do okolního masivu Melechova. Jde o oblíbené místo pro vodáky, sjízdnost a bezpečnost je logicky do velké míry dána také stavem vody. Mohutný balvany a skaliska jsou kromě řeky rozesety také okolo ní. Více informací o přírodní rezervaci je zde.
Dojdeme k vlakové stanici, k níž se dostaneme po lávce přes řeku. Kousek vedle zastávky je další přírodní zajímavost Stvořidel – Čertův kámen. Vlak se dostaneme zpět do Ledče, nebo naopak Světlé.
Samotná Ledeč nad Sázavou rozhodně stojí za návštěvu. Městu dominuje hrad původem z 13. století na skále nad řekou a příjezdu do města je opravdu působivý. Sázava určuje celý kolorit města, jehož historické centrum se nachází na druhé straně řeky než hrad. Více o místním zámku a samotné Ledči se dozvíte zde.
Stavba vodního díla Švihov měla logicky vliv na obce v oblasti. Při cestě z Ledče směrem na dálnici kolem přírodní ho parku Melechov určitě stojí za to sjet dolů k přehradě do oblasti, kde se původně nacházela obec Zahrádka (zhruba šest kilometrů před vjezdem na dálnici). Z ní zůstal zachován prakticky pouze kostel svatého Víta, který je postupně obnovován. Více o něm najdete zde, informace o bývalé obci jsou zde.
Poté, kdy se vrátíme zpět na silnici vedoucí k dálnici, můžeme pokračovat do kopce do parku Melechov. Dojedeme po silničce do malebné obce Horní Paseka. Pod sebou budeme mít úžasné panorama kulturní krajiny Vysočiny a budete cítit klid okolní přírody. Cestou pojedeme také několik set metrů kolem Křížné studánky (zhruba kilometr před Horní Pasekou pod silnicí). Tajemné poutní místo rozhodně stojí za návštěvu. Více o zázračné studánce, kapli a poutním místě je zde.
Výlet nás zavede do několika unikátních přírodních lokalit (údolí Sázavy, Stvořidla). Uvidíme také, jak krajinu mění člověk (Švihov). Překvapí nás opuštěnost krajiny v místě, kde bychom to jako pravidelní řidiči po D1 nečekali. Navštívíme historické město s krásným panoramatem, který v Ledči vytvořila příroda (Sázava) i člověk (hrad). A celou cestu nás bude doprovázet příběh člověka, který byl ochotný přinést za svou víru nejvyšší oběť.
Foto: Marek Síbrt
