SOVAK ČR k problematice zubního amalgámu a návrhu nařízení Evropské unie o ...

blank

Evropská komise předložila návrh nařízení Evropské unie o rtuti, s účinností od 1. 1. 2018, kterou se provádí Minamatská úmluva a která zároveň řeší problematiku zubního amalgámu. Tento návrh je třeba vidět optikou unijní strategie pro zdravotně nezávadné životní prostředí navržené v 7. Akčním programu pro životní prostředí (7EAP).

Článek 10 nařízení se zabývá problematikou uvolňování rtuti ze zubních amalgámů jen velmi omezeně; přesto SOVAK ČR doporučuje stanovení konkrétního data pro zákaz používání zubního amalgámu a zavedení úhrady alternativní náplně zdravotními pojišťovnami v České republice obdobně, jako se již stalo v několika členských státech Unie. Jen tak bude možné přejít ke skutečnému oběhovému hospodářství, kdy kal z čištění odpadních vod bude splňovat standardy kvality i z hlediska obsahu rtuti a bude možné ho znovu bez rizika používat.

Evropská unie přijala v roce 2013 7EAP, který stanoví, že do roku 2020 budou definovány „dlouhodobé projekty vedoucí k dosažení zdravotně nezávadného životního prostředí”. Odstavec 54 7 EAP zmiňuje v tomto smyslu vytvoření „do roku 2018 strategie Evropské unie pro zdravotně nezávadné prostředí, která bude podporovat inovace a rozvoj udržitelných náhrad včetně nechemických řešení a která bude vycházet z horizontálních opatření přijatých v roce 2015 za účelem: (1) bezpečnosti vyráběných nanomateriálů a materiálů podobných vlastností; (2) minimalizace vystavení působení látek s endokrinními účinky (endocrine disruptors); (3) zajištění vhodného legislativního přístupu pro řešení kombinovaných účinků chemikálií a (4) minimalizace vystavení působení chemikálií ve výrobcích, včetně dovážených výrobků, s cílem prosazovat koloběh zdravotně nezávadných materiálů a omezit působení škodlivých látek ve vnitřním prostředí”.

Rtuť a zubní amalgam

Minamatská mezinárodní úmluva o rtuti byla podepsána v roce 2013 a předpokládá, že „každá strana úmluvy přijme opatření týkající se výrobků s obsahem rtuti”. Opatření týkající se zubního amalgámu jsou uvedena v příloze A části 2 úmluvy a jsou založena na komplexním přístupu k používání zubního amalgámu.

Návrh Evropské komise na legislativu upravující používání rtuti

Svým návrhem (viz níže) Evropská komise předpokládá v článku 10 návrhu nařízení o používání rtuti ((COM)2016 39 final), že se zubního amalgámu dotkne jen velmi omezeně (zatímco Minamatská úmluva uvádí ve své příloze A části 2 různá opatření), mezi které patří to, že od 1. ledna 2019 musí být zubní amalgám používán pouze v zapouzdřené formě a zubní ordinace musí být vybaveny separátory amalgámu určenými pro sběr amalgámových částic. Tyto separátory musí být udržovány v souladu s předpisy tak, aby jejich účinnost byla co nejvyšší. Navíc kapsle a separátory amalgámu musí odpovídat harmonizovaným normám Evropské unie nebo jiným národním či mezinárodním normám, které zajišťují stejnou úroveň kvality a stejnou účinnost retence.

SOVAK ČR prosazuje zákaz zubního amalgámu

SOVAK ČR dlouhodobě podporuje omezení vstupu zubního amalgámu do odpadních vod tak, aby postupně docházelo ke snižování obsahu rtuti v čistírenském kalu a bylo možné používat kal jako zdroj živin ve skutečném oběhovém hospodářství. Vzhledem ke stále lepší kvalitě čistírenského kalu ve většině členských států Evropské unie se zubní amalgám dostává stále více do popředí zájmu. V současnosti je, ač ve zdánlivě malém množství, významným zdrojem rtuti na řadě čistíren odpadních vod v Unii únik rtuti z každodenní eroze zubů. Po zavedení odlučovačů amalgamu v dentálních praxích je tento zdroj rtuti podstatně méně významný. Tento stav potrvá, pokud nebude používání amalgámu pro nové zubní výplně zakázáno. Separátory rtuti v zubních ordinacích zabrání v úniku do životního prostředí jen malému množství z celkového množství rtuti použité pro přípravu amalgámu. Pro dlouhodobé snížení obsahu rtuti je tedy vhodné najít alternativu amalgámu pro zubní výplně.

Náklady spojené s manipulací kalu

V současné době představuje rtuť uvolňovaná ze zubních výplní například 50 % celkové rtuti obsažené v splaškových odpadních vodách Stockholmu, a v důsledku toho i 50 % celkového obsahu rtuti obsažené v čistírenském kalu a ve vyčištěné odpadní vodě (Sörme, L., A. Lindqvist, and H. Söderberg, 2003. Capacity to Influence Sources of Heavy Metals to Wastewater Treatment Sludge; Environmental Management Vol. 31, No 3, ppg 421-428). Rtuť uvolňovaná každodenně ze zubního amalgámu je ve Švédsku jediným významným zdrojem rtuti v kalu. Stejný trend  se objevuje i v mnoha jiných členských státech Evropské unie.

SOVAK ČR proto podporuje snižování obsahu rtuti ve splaškových odpadních vodách s tím, že dlouhodobě je nutné využívat substituty zubního amalgámu. Zákaz rtuti v zubním amalgámu bude z dlouhodobého hlediska pro čistírny odpadních vod, vodní recipienty, jejich biotu a recirkulaci živin znamenat mnohem nižší obsah rtuti. Pokud dojde k zákazu používání rtuti co nejdříve, lze v nejbližších dvaceti letech očekávat snížení obsahu rtuti na evropských čistírnách odpadních vod o 20 %. To by byl skutečně významný krok k zajištění lepší kvality čistírenského kalu v Evropské unii, který by tak splňoval přísné předpisy jednotlivých států týkající se rtuti obsažené v čistírenském kalu určeném pro znovuvyužití. V případě, že kal kvůli rtuti nesplňuje požadavky pro využití v zemědělství, je kal spalován, skládkován nebo použit k jiným účelům (například rekultivaci půdy). Jestliže návrh na omezení rtuti nebude přijat, bude podle našich odhadů v zemědělství použito o 20 % méně kalů a část tohoto kalu bude spálena. Spalování je mnohem nákladnější než přeprava kalu k zemědělskému využití, ke skládkování nebo rekultivaci půdy (které jsou zhruba stejně nákladné).

Používání separátorů amalgámu v zubní praxi vyřeší tento problém jen částečně. Národní legislativu nařizující používání separátorů (které zachycují rtuť v odpadní vodě) zubními lékaři již přijalo čtrnáct členských států. Přesto celkem asi 25 % zubních ordinací v Evropské unii není těmito separátory stále vybaveno. V dlouhodobém horizontu je pro řešení problematiky difúzního zdroje potřeba zavést nové kontrolní mechanismy (jako například v rámci celé Evropské unie upouštění od „nového” zubního amalgámu). Švédské studie ukazují, že zubní amalgám představuje 85–90 % veškeré rtuti, která se dostane na čistírny odpadních vod, a tak je jediným významným znečišťovatelem recipientů a čistírenského kalu rtutí. Důvodem je každodenní uvolňování rtuti z amalgámu zubních výplní a odcházející odpadní voda ze zubních ordinací do kanalizace.

Zákaz používání rtuti pro přípravu amalgámu je zcela zásadní pro vytvoření skutečného oběhového hospodářství. Živiny obsažené v čistírenském kalu mohou být použity v zemědělství, pokud splňují přísné standardy kvality a minimalizují hromadění rtuti v půdě. Ve svém sdělení Uzavření kruhu – akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství  Evropská komise zdůraznila význam snižování polutantů v oběhovém hospodářství a uznala, že „další velmi významnou otázkou pro rozvoj sekundárního trhu surovin je legislativa v oblasti chemikálií. Vzrůstá počet chemických látek, které jsou klasifikovány jako škodlivé pro zdraví nebo životní prostředí a jejich používání je proto omezeno nebo zakázáno. Přesto se tyto látky mohou nacházet ve výrobcích prodávaných před platností jejich zákazu, přičemž některé z nich mají dlouhou dobu působení, a proto se tyto chemikálie mohou vyskytovat v recyklované odpadní vodě. Některé látky, které jsou zjistitelné nebo odstranitelné pouze s vysokými náklady, tak představují překážku zvláště pro malá recyklační zařízení”. V tomto kontextu „Komise vypracuje analýzu a navrhne možnosti propojení chemikálií, výrobků a odpadové legislativy, včetně způsobu snížení výskytu nebezpečných chemikálií a jejich sledování ve výrobcích“.

Ustanovení Rámcové směrnice o vodě

Snížit obsah rtuti v odpadních vodách přitékajících na čistírny odpadních vod je rovněž důležité z hlediska plnění ustanovení Rámcové směrnice o vodě a s ní související Směrnice o prioritních látkách. Vzhledem k existujícím alternativám je postupné upouštění od nových amalgámových zubních výplní, které je s úspěchem uplatňováno již v mnoha členských státech Unie, jako například v Dánsku, Norsku a Švédsku, rovněž ekonomicky efektivní metodou při snižování obsahu rtuti v odpadních vodách Evropy. Tento přístup lze pokládat za osvědčený způsob nebo nejlepší dostupnou technologii snižování obsahu rtuti v městských odpadních vodách.

Posouzení dopadu Evropskou komisí

Při posuzování dopadu návrhu Nařízení Evropská komise na straně 156 uvádí, že „uvolňování přídavné rtuti do odpadních vod je výsledkem opotřebení zubního amalgámu při žvýkání, pití teplých nápojů a koroze (rtuť vylučovaná lidmi), nicméně množství takto uvolňované rtuti je menší než množství rtuti vypouštěné zubními zařízeními“. Tato domněnka ovšem nevychází ze zkušeností vodárenských provozovatelů. Ve skutečnosti v zemích jako je Švédsko, Norsko a Dánsko, kde bylo používání zubních amalgámů na zubních klinikách zakázáno, zaznamenali vodárenští provozovatelé pokles (ovšem nedostatečný) obsahu rtuti v odpadní vodě čistíren odpadních vod. Související obsah rtuti v čistírenském kalu v důsledku každodenního uvolňování z amalgámu může představovat problém pro dlouhodobou recyklaci živin z čistírenského kalu v zemědělské půdě.

Průzkum veřejného mínění

Stejný dokument o posouzení dopadů na straně 46 připomíná, že většina (85 %!) respondentů průzkumu veřejného mínění je pro zákaz, zatímco pro omezené používání zubních amalgámů v zapouzdřené formě s povinností používat v zubních ordinacích separátory rtuti se vyjádřilo pouze 12 % dotázaných. K tématu se nevyjádřily pouze 3 % účastníků průzkumu, což znamená, že toto téma vzbuzuje mezi dotázanými velký zájem. Ve skupině dotázaných jednotlivců se pro zákaz vyslovilo 86 %, proti bylo 11 %, tato skupina upřednostňovala povinnost vybavení zubních zařízení separátory a 3 % se nevyjádřila vůbec. Ve skupině dotázaných společností to bylo 61 % ve prospěch zákazu, 23 % pro separátory a 16 % se nevyjádřilo.

Toto posouzení zdůrazňuje, že problematika zubních amalgámů je velmi kontroverzní, protože někteří zubní lékaři jsou velmi nakloněni okamžitému zákazu, zatímco Rada evropských zubních lékařů (CED) podporuje spíše měkčí opatření zaměřená na postupné upouštění od používání rtuti v zubní praxi (separátory a amalgám v zapouzdřené podobě).

V roce 2010 bylo použito 20 % čistírenského kalu v Evropské unii v zemědělství, což odpovídá
1 100 000 t kalu v sušině. Odhaduje se, že 50 % tohoto množství bude místo využití v zemědělství spáleno = 550 000 t kalu v sušině. Vícenáklady na spálení nebo směsné spálení (odpad + kal) 550 000 t kalu v sušině je asi 75 eur za tunu 25-45 % sušiny kalu. To odpovídá 167-300 € za tunu sušiny kalu. Průměrné náklady jsou tedy 233 eur za tunu sušiny kalu.

Vícenáklady na spálení nebo směsné spálení (odpad + kal) 550 000 t sušiny kalu budou stát tedy přibližně 128 000 000 eur ročně. K tomu je třeba připočíst náklady za vypouštění CO2, to jest náklady na fosilní paliva potřebná na spalování kalu. Nevyčísleny jsou environmentální náklady za vypouštění vyčištěných odpadních vod s obsahem amalgámové rtuti do recipientů a náklady na odstranění škod spojených s dopadem rtuti na biotu těchto recipientů.

Lze tedy vyvodit závěr, že vícenáklady za zpracování kalu ve vodním hospodářství budou v případě, že nedojde k odsouhlasení návrhu na zákaz rtuti, přibližně 128 000 000 eur ročně.

SOVAK ČR se domnívá, že nastal vhodný okamžik pro dlouhodobé řešení problematiky výskytu rtuti ze zubního amalgámu na čistírnách odpadních vod a následně v oběhové ekonomice stanovením konečného data pro používání zubního amalgámu a zavedení úhrady alternativní náplně zdravotními pojišťovnami v České republice.

SOVAK ČR je spolkem sdružujícím právnické a fyzické osoby, činné v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování, tak z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby. V současné době má SOVAK ČR 114 řádných členů a 133 členů přidružených. Řádní členové SOVAK ČR v České republice zásobují kvalitní pitnou vodou přes 9 mil. obyvatel, odvádějí odpadní vody pro téměř 8 mil. obyvatel a přes 98 % těchto odpadních vod čistí.

Ing. Oldřich Vlasák
ředitel SOVAK ČR

Za technickou správnost odpovídá: Ing. Ondřej Beneš, Ing. Filip Wanner

Scroll to Top