Ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek: Stavba dalších nádrží bude nezbytná

Sníh ležel dlouho a bylo ho dost. V některých oblastech by tání mohlo pomoci doplnit zásoby podzemní vody a zmírnit následky dlouhodobého sucha. S ním se už nejen jihočeská krajina vyrovnává déle než tři roky.  Podle ředitele závodu Horní Vltava Zdeňka Zídka to ale platí jen pro vyšší polohy Šumavy. V nižších polohách tolik sněhu nebylo, a navíc dlouho nevydržel. „V loňském roce už bylo usychání stromů místy patrné i na Šumavě. Tam by letošní zima mohla pomoci. V nížinách to ale problém nevyřeší,“ varuje vodohospodář Zdeněk Zídek. Publikujeme rozhovor, který vyšel v Mladé frontě Dnes. 

Začalo astronomické jaro, už se dá hodnotit letošní zima? 

Nějaký sníh ještě meteorologové slibují. Záleží i na tom, jak rychle bude odtávat. Víme, že letos podle odhadů nad Lipnem napadlo 130 milionů kubíků sněhu. To je oproti předchozímu roku dvojnásobek.

To zní slibně. 

Ale nic výjimečného to není. Minulé zimy totiž byly výrazně slabé, ta letošní ve srovnání s dlouhodobými údaji patřila k průměru. Teď je na Šumavě asi 100 milionů kubíků sněhu. Jako vodohospodáři počítáme s takzvaným třetinovým pravidlem, podle něhož třetina sněhu vysublimuje, třetina zůstane v krajině a třetina odteče do řek.

Takže do Lipna ještě přiteče 30 milionů kubíků vody

Možná o něco více, podle toho, kolik sněhu ještě přibude a jak rychlé tání bude. Ale v nádrži máme připravenou kapacitu na 80 milionů, takže Lipno bez problémů vodu pojme.

Vím, že třeba pro rybáře je důležité, aby nádrž byla plná při jarním tření ryb. To se podaří? 

I pro nás je důležité, aby nádrž plnila další své funkce. Takže s rybáři spolupracujeme. Není ani tak důležité, aby nádrž byla v době tření plná, ale aby hladina byla po vytření pár týdnů stabilní. Ideální samozřejmě je, aby dosahovala až do porostů travin a rákosí, kde najdou malé rybičky potravu i úkryt.

Například na Orlíku je ale nyní hladina hodně nízko. 

Orlík je úplně jiná nádrž než Lipno. Má poloviční plochu, objem vody v ní je ale ve srovnání s Lipnem dvojnásobný. To znamená, že tam se každý pohyb s hladinou projeví na březích mnohem výrazněji.

O suchu se mluví intenzivně už nejméně dva tři roky. Myslíte, že letošní zima ho dokáže zmírnit? 

Ve vysoko položených oblastech snad ano. Na Šumavě to nebylo nějakou dobu příliš patrné, ale loni už byly přísušky znát místy i tam. Jenže takové podmínky jako na Šumavě, bohužel, nejsou v nižších polohách. Tam mám pocit, že ani letošní zima příliš nepomůže, sníh neležel dlouho a většina vody už odtekla.

Loni byla většina jihočeských řek na minimálních průtocích, Vltava odolávala právě díky Lipnu. Co to znamená? 

Nádrže na Vltavské kaskádě byly budované jako víceúčelové a především pro nadlepšování průtoků ve Vltavě v době, kdy je vody málo. Slouží tedy mimo jiné jako zásobárny vody. Například Lipno plní jedenáct účelů, nejvyšší prioritou je právě stabilizace průtoku ve Vltavě na úrovni šest kubíků za vteřinu, což odpovídá asi 270dennímu průtoku ve Vyšším Brodě. To znamená, že více než 90 dní v roce by pod Vyšším Brodem teklo vody méně. Každoročně by docházelo i ke stavům, kdy by například Krumlovem protékalo pouhých 2,6 metru krychlových za vteřinu. To by dnes mimo jiné znamenalo velmi závažné hygienické problémy, ale například i ohrožení provozu Jaderné elektrárny Temelín. Pro zajímavost, v prioritách je až na sedmém místě ochrana před povodněmi. Zadržování vody je tedy největší prioritou.

Je to tak, že pro českou kotlinu byl vždy nedostatek vody velmi závažným problémem? 

Mluví se o tom, že Česká republika patří ke státům, kde budou problémy s vodou největší. Hůře v EU jsou na tom už jen ostrovy Kypr a Malta. Je to tím, že z bilančního hlediska se i Česká republika vlastně trochu podobá ostrovu. Odteče od nás pětadvacetkrát víc vody, než kolik k nám přiteče, takže jsme plně závislí na tom, co naprší. A nádrže hrají v zadržení reálně využitelné vody jednoznačně nejdůležitější roli. Dnes v celé republice zadržujeme necelých pět miliard kubíků vody. Nejvíce, 3,3 miliardy, jí leží ve 165 velkých nádržích. Zajímavé je, že druhé místo patří drobným rybníkům do 50 hektarů, kterých ale je úctyhodných 22 860 a zadržují 1,3 miliardy kubíků vody. Kdybychom veškerou takto akumulovanou vodu rozprostřeli po celém povrchu Česka, dostaneme výšku vodního sloupce 62 milimetrů. Což je trochu více než průměrný srážkový úhrn za první dva měsíce roku.

Odborníci se přou o tom, co bychom měli změnit. Tématem je výstavba dalších nádrží, ale i změny v hospodaření s půdou. Co může pomoci podle vás? 

Jak už to bývá, je potřeba obojí. Pro přírodu a třeba zemědělské hospodaření je nutné s půdou, krajinou a vodou v ní nakládat dle jistých pravidel. Vždyť více než 70 procent, zhruba 40 miliard kubíků, veškeré vody odchází z našeho území evapotranspirací, to znamená přímým výparem a výparem prostřednictvím vegetace. To ale nevyřeší problémy s okamžitě využitelnou zásobou vody pro jakékoli naše účely. Už dnes si nemůžeme dovolit spotřebovávat tolik vody v přepočtu na obyvatele, jaký je průměr ve světě. Na to nám chybí zhruba jeden Orlík, to je více než 700 milionů kubíků vody každý rok. A tady je to jednoznačné. Bezpečnou zásobu vody do budoucna zatím stále nemáme.

Takže? 

Pokud chceme tuto dostatečnou zásobu využitelné vody zajistit, nezbude nám nic jiného, než vystavět dostatečné množství nádrží. To je jediná možnost a to nás do budoucna nemine. Ani vltavská kotlina neměla v minulosti dostatek vody a přehrady tuto situaci vylepšily. To je jisté. Nakonec si dovolím ocitovat jeden ze závěrů Světové rady pro vodu, který situaci vystihuje: Krize vody existuje, nejde v ní však o to, že k uspokojování našich potřeb je vody málo. Je to krize hospodaření s vodou, které je tak špatné, že jím v celém světě trpí miliardy lidí i životní prostředí. Jen v minulém století se nedostatku vody ve světě připisuje téměř 12 milionů úmrtí.

Ilustrační foto 

Scroll to Top