Národní park Matsalu kolem stejnojmenného zálivu na západním pobřeží Estonska je rájem nejen pro milovníky ptáků, jejich pozorovatele, fotografy a vědce. Úchvatná příroda severního Baltu zapůsobí na duši každého výletníka. O jižní části parku jsme psali na začátku týdne zde. Tentokrát se vypravíme na sever zálivu. Jako výchozí bod může posloužit například město Haapsalu dvacet kilometrůČíst dále …
Národní park Matsalu s rozlohou 486 kilometrů čtverečních na západním pobřeží Estonska kopírující stejnojmenný záliv je jednou z nejvýznamnějších ptačích oblastí v Evropě. Každé jaro oblastí proletí zhruba dva miliony ptáků více než 280 druhů. Sledovat je můžete z řady vyhlídkových věží na pobřeží (v parku jich je sedm). Ty nabízejí také úchvatné výhledy naČíst dále …
Soumarský most mezi Volary a Lenorou na Šumavě je nejčastěji zmiňován v souvislosti s výškou hladiny Teplé Vltavy. Ta určuje, zda do atraktivní lokality Národního parku Šumava smí vplout vodáci, případně kolik plavidel může na vodu vyrazit. Nejde ale o místo, které je zajímavé jen pro vodáky a mělo by zůstat skryto těm, kteří semČíst dále …
Vodní zdroje, jejich potenciál a lidský um je využít v historii často stály u rozvoje lokalit, kde bychom to dnes nepředpokládali. Platí to třeba pro vesnici Ligatne ležící uprostřed národního parku Gaujas v severní části pobaltského Lotyšska. O úchvatném parku jsme psali více zde. Na konci 19. století vznikla v obci papírna, která stála uČíst dále …
Baltské moře zpravidla není tím, kam by vyráželi lidé ze střední Evropy za koupáním a krásnými plážemi. Obvykle bývá studené a rekreace u něj si užívají spíše Seveřané. Letošní teplé léto situaci změnilo a například moře v hlavním estonském letovisku Pärnu na jihozápadě země vykazuje pro koupání a pobyt na pláži vynikající parametry. Prázdninové letoviskoČíst dále …
Češi jsou milovníky sjíždění řek a vodáckého sportu. Současné suché počasí jim v tomto ohledu na tuzemských tocích příliš nepřeje a jejich tradiční zálibu značně omezuje. Existují ale nepříliš vzdálené, přesto úchvatné lokality, kde je možné sjíždět křišťálově čisté řeky v nedotčené přírodě, ale s potřebnou infrastrukturou, kterou vodáci potřebují a vyžadují. Jedním z těchtoČíst dále …
Velký Roudný s nadmořskou výškou 780 metrů tvoří dominantu mikroregionu okolo největší vodní plochy v Moravskoslezském kraji – Slezské Harty. Když vystoupáte z obce Roudno na vrchol této sopky, která byla naposledy činná někdy na přelomu třetihor a čtvrtohor – tedy před jedním až dvěma miliony let, budete mít rozhlehlou vodní plochu pod sebou aČíst dále …
Vodní nádrž Slezská Harta u Bruntálu je svou rozlohou největší u nás. Jde také o naši nejmladší vodní nádrž, která se začala budovat v roce 1987, a napouštění urychlily katastrofální povodně v roce 1997. I přes úžasnou okolní krajinu Nízkého Jeseníku zůstává oblast poněkud stranou masového zájmu turistů a dovolenkářů (i když i v tomtoČíst dále …
Rosošný potok pramení pod Čerňavou – jedním z nejvyšších vrcholů Vsetínsko-hostýnských vrchů ve Zlínském kraji. Nad Rajnochovicemi se po pár kilometrech pod hájenkou v Rosošném, u níž se nachází jedna z v pohoří četných studánek, vlévá do Juhyně. Když se vydáme proti proudu potoka z Rajnochovic směrem na Tesák – více jsme o jednom zČíst dále …
Vodní nádrž Bystřička na hranici Chráněné krajinné oblasti Beskydy mezi Valašským Maziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm byla vybudována v příkrém horském údolí na říčce Bystřici, do níž se krátce před přehradou vlévá Malá Bystřička, již v roce 1912. Jde tedy o jednu z nejstarších vodních nádrží u nás a vůbec nejstarší v povodí Moravy nadČíst dále …
