12Téměř 900 účastníků, zásadní legislativní změny, bezpečnost kritické infrastruktury i miliardové investice. Letošní vodárenská konference v Brně, Provoz vodovodů a kanalizací 2026, otevřela témata, která budou v následujících letech výrazně ovlivňovat celý obor. Podle Viléma Žáka, ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), se změny promítnou také do ceny stočného. V rozhovoru pro Vodárenství.cz vysvětluje, co čeká české vodárenství a proč se neobejde bez větší spolupráce.
Zájem odborné veřejnosti o vodárenské fórum potvrzuje, že sektor stojí před řadou zásadních rozhodnutí. Mezi hlavní témata patřily dopady nové evropské směrnice o čištění městských odpadních vod, ochrana vodárenské infrastruktury nebo budoucnost technologických řešení.
Podle Viléma Žáka se bude muset obor v následujících letech reagovat nejen na nové legislativní požadavky, ale také na proměňující se bezpečnostní situaci. Významnou roli přitom sehrají investice, které se mohou promítnout také do účtů zákazníků.
Za zájmem stojí mnoho faktorů
Letošní vodárenská konference přilákala do Brna téměř 900 účastníků. Jak hodnotíte její průběh a co podle vás stojí za tak velkým zájmem odborné veřejnosti?
Účastníků bylo podle upřesněných údajů opravdu téměř 900 a v závěru registrace jsme museli, ač neradi, ještě mnoho zájemců z kapacitních důvodů odmítnout.
Doufáme, že za stále rostoucím zájmem odborné veřejnosti je několik faktorů. Na prvním místě je to určitě volba odborného programu. Snažíme se cílové skupině konference, kterou jsou zejména statutární zástupci vodárenských společností, ale také starostové a úředníci, přinášet nejaktuálnější informace z našeho oboru. A to zejména takové, které jim pomohou s řízením svěřených firem nebo obcí.
Ve vodárenství se musí plánovat na desítky let dopředu, proto jsou relevantní informace pro správné rozhodování zcela zásadní podmínkou. Druhým faktorem je úroveň celkové organizace, zahrnující i prostory, ve kterých se konference koná. Jde nám o to, aby byli spokojeni všichni účastníci, včetně doprovodné výstavy, která je důležitou a neoddělitelnou součástí konference.
Které téma letošního programu považujete za nejzásadnější?
Je to patrné již při pohledu na program konference. Nemohli jsme pominout fakt, že byly dokončeny práce na Národním prováděcím plánu pro implementaci směrnice o čištění městských odpadních vod. Detailně jej představit včetně vyčíslení nákladů spojených s implementací jsme považovali za povinnost.
Za stejně důležité jsme považovali seznámit odbornou veřejnost s objektivně existujícími riziky v bezpečnostní situaci. Proto jsme k přednáškám pozvali kompetentní zástupce armády a bezpečnostních složek státu.
Hodně se hovořilo o bezpečnosti infrastruktury. Jak se v posledních letech změnilo vnímání tohoto tématu?
Dalo by se odpovědět jedním slovem – zásadně. S agresí Ruska na Ukrajině, ale také s vývojem situace na Blízkém východě bohužel padlo paradigma o trvalém míru v Evropě.
V souvislosti s tím se mnohem více začaly využívat takzvané hybridní způsoby boje. Nejde jen o fyzickou bezpečnost, ale také o kybernetickou. Také v našem oboru už jsme bohužel častými svědky pokusů o narušení funkčnosti kritické infrastruktury, kterou naši členové spravují. Proto nezařadit téma bezpečnosti na konferenci by byla chyba.
Nová evropská směrnice přinese nákladné investice i dražší stočné
Významným bodem programu byly dopady nové evropské směrnice o čištění městských odpadních vod. Co její zavádění bude znamenat pro české vodárenské společnosti a jejich zákazníky?
Zavedení směrnice přinese mnoho změn a řada z nich je pro obor zcela nových. Například zajištění energetické neutrality pro čistírny odpadních vod o velikosti nad deset tisíc ekvivalentních obyvatel.
Osobně za nejpodstatnější přínos směrnice považuji zavedení povinnosti vypracovat integrované plány pro nakládání se srážkovými vodami a hlavně jejich realizaci. Přestože o potřebě změny při nakládání se srážkovými vodami dnes mluví kde kdo, o skutečném významu a dopadech opatření na zajištění zdrojů vody pro výrobu vody pitné už takové povědomí není.
Odběratelů se to samozřejmě dotkne zejména ve výši stočného, protože řada opatření zaváděných směrnicí bude investičně velmi nákladná.
Vodárenství čeká technologická proměna
Sektor čeká řada významných technologických, legislativních i ekonomických změn. Které z nich podle vás budou v následujících pěti až deseti letech nejvíce ovlivňovat fungování oboru?
Na tuto otázku jsem vlastně už částečně odpověděl. Obor bude muset pro splnění cílů směrnice zapojit nejmodernější dostupné technologie, a to jak při samotném čištění odpadních vod, tak v navazujícím kalovém hospodářství nebo při změně dosavadního způsobu nakládání se srážkovými vodami.
Na konferenci se potkávají zástupci vodárenských společností, státní správy, samospráv i dodavatelských firem. Daří se podle vás těmto skupinám nacházet společnou řeč při řešení problémů našeho vodárenství?
Já doufám, že ano, ale k úplné harmonizaci společných zájmů vede ještě velmi dlouhá cesta. Velký pokrok v tomto směru se podařilo dosáhnout při zpracování Národního prováděcího plánu.
Kdybyste měl z letošní konference vybrat jedno hlavní poselství pro české vodárenství, jaké by to bylo?
Určitě by to bylo téma vzájemné sounáležitosti, respektu a schopnosti naslouchat. Také v našem oboru je řada zájmových skupin, od regulátorů přes vlastníky infrastruktury až po provozovatele.
Bez schopnosti komunikovat se nemůžeme hnout potřebným směrem – k zajištění služby, jejímž cílem je kvalitní pitná voda za přijatelnou cenu.
Příští ročník konference zatím zůstává tajemstvím
Kam by se měla vodárenská konference posouvat v dalších ročnících? Kde se uskuteční příští ročník?
Místo konání dalšího ročníku ještě neprozradím, ale již na tom pracujeme. A co se týká obsahu konference, určitě budeme spolu s programovým výborem opět hledat nejaktuálnější témata, aby účastníci konference získali informace, pro které na ni jezdí.
A nejen to. Společenský rozměr konference považujeme za stejně důležitý jako samotný obsah přednášek. I v tomto směru budeme vymýšlet, jak účastníky konference potěšit a příjemně překvapit.
Vilém Žák má více než 25 let zkušeností v oblasti životního prostředí a vodního hospodářství. Působil mimo jiné jako náměstek hejtmana Středočeského kraje, poradce na ministerstvu životního prostředí či statutární náměstek ministra zemědělství. Zkušenosti získal také v dozorčí radě společnosti Vodárny Kladno-Mělník a jako expert ve společnosti Deloitte.