Jak připravit města na stále intenzivnější přívalové srážky? Dopolední blok 11. ročníku mezinárodní konference Počítáme s vodou 2026 v Praze nabídl pohled na vývoj srážkových extrémů, limity městské kanalizace i nové možnosti modelování povodňových rizik. Odborníci z českých univerzit i zahraničí představili poznatky, které mohou pomoci při plánování adaptačních opatření a ochraně měst před přívalovou vodou. Vodárenství.cz je mediálním partnerem konference.
Extrémní srážky představují pro města stále větší výzvu. Krátké, ale intenzivní deště dokážou během několika minut výrazně zatížit kanalizační síť, způsobit lokální záplavy a ohrozit budovy i dopravní infrastrukturu. Právě hledání účinných způsobů, jak těmto situacím předcházet a zmírňovat jejich následky, je hlavním tématem letošní konference Počítáme s vodou.
Jedenáctý ročník mezinárodního odborného setkání se koná ve čtvrtek 12. listopadu v Paspově sále na pražském Smíchově. Program propojuje nejnovější vědecké poznatky s praktickými zkušenostmi z přípravy adaptačních opatření. Dopolední část se věnovala především tomu, jak se mění charakter srážek, jaké nároky to klade na městské odvodnění a jak mohou moderní technologie pomoci při vyhodnocování povodňových rizik.
Modrozelená infrastruktura jako odpověď na přívalové deště?
Ivana Kabelková z ČVUT v Praze se zaměřila na otázku, zda může hospodaření s dešťovou vodou a rozvoj modrozelené infrastruktury představovat účinnou odpověď na extrémní srážky.
Právě zadržování vody v území, její vsakování a zpomalování povrchového odtoku patří mezi důležitá adaptační opatření. Jejich význam roste zejména v zastavěných oblastech, kde převaha nepropustných povrchů urychluje odtok vody a zvyšuje riziko lokálních záplav.
Na klimatické souvislosti pak navázal Martin Hanel z České zemědělské univerzity v Praze. Představil výsledky klimatických projekcí pro podmínky České republiky a očekávané změny krátkodobých srážkových extrémů, erozivity deště i takzvaných DDF křivek, které popisují vztah mezi dobou trvání, intenzitou a dobou opakování srážek.
Pozornost věnoval také metodám využívajícím výstupy regionálních klimatických modelů a statistickou analýzu extrémních hodnot.
„Při návrhu adaptačních opatření s dlouhou životností je důležité počítat také s nejistotami klimatických projekcí, emisních scénářů a použitých statistických metod,“ vyplynulo z témat jeho příspěvku. Právě tyto nejistoty mohou významně ovlivnit rozhodování o podobě budoucích investic.
Kanalizace musí zvládnout jiný charakter srážek
Na praktické dopady klimatických změn na městskou infrastrukturu se zaměřila Kateřina Škvařilová z ČVUT v Praze. Její příspěvek se věnoval vlivu měnící se srážkové aktivity na kapacitu stokových sítí.
Klimatická změna totiž přináší častější výskyt krátkodobých intenzivních srážek, které mohou výrazně zvýšit zatížení systémů městského odvodnění. Dosavadní parametry kanalizačních sítí tak mohou být v budoucnu vystaveny jiným podmínkám, než pro jaké byly původně navrženy.
Škvařilová představila výsledky projektu SrUrb, který se zaměřuje na hodnocení odolnosti stokových sítí vůči budoucím srážkovým extrémům. Výzkum pracoval se třemi pilotními urbanizovanými povodími a ukazuje význam zohlednění budoucího vývoje klimatu při plánování městské vodohospodářské infrastruktury.
Povodňové scénáře během minut místo týdnů
Zahraniční pohled přinesl Erik Mårtensson ze Švédska, viceprezident společnosti DHI pro oblast městského vodního hospodářství v severských zemích. Upozornil na rostoucí riziko městských záplav v souvislosti s častějšími a intenzivnějšími srážkami.
Podle něj potřebují obce, urbanisté i architekti účinné nástroje, které jim umožní rychle identifikovat ohrožená území, vyhodnocovat rizika a hledat vhodná adaptační opatření.
„Města po celé Evropě čelí riziku záplav v důsledku častějších a intenzivnějších srážek,“ zaznělo v rámci jeho vystoupení.
Mårtensson představil také možnosti propojení rychlých 2D hydrodynamických simulací povrchového odtoku, modelů stokových sítí a 3D vizualizace. Kombinace těchto nástrojů umožňuje vytvářet a porovnávat různé povodňové i návrhové scénáře během několika minut namísto dnů či týdnů.
Pro města a jejich plánování to může znamenat výrazné zrychlení přípravy adaptačních opatření i lepší podklady pro rozhodování o budoucích investicích.
Konference pokračuje pátečním workshopem
Mezinárodní konference Počítáme s vodou 2026 přivítá vedle českých odborníků také zahraniční hosty z Maďarska, Nizozemska a Švédska. Program se věnuje nejen klimatickým projekcím a srážkovým extrémům, ale také konkrétním řešením, jako jsou propustné povrchy, hospodaření s dešťovou vodou nebo modrozelená infrastruktura.
Na konferenci naváže v pátek 13. listopadu vzdělávací workshop zaměřený na přípravu, zadávání a kontrolu projektů modrozelené infrastruktury.
Určen je především pracovníkům veřejné správy, projektantům a dalším odborníkům.
Foto: Vodárenství.cz