Nová evropská směrnice o čištění městských odpadních vod, miliardové investiční potřeby, ochrana strategické infrastruktury, kvalita pitné vody i technologické inovace. Dva dny v Brně ukázaly, před jak zásadními změnami stojí české vodárenství. Na 24. ročník konference Provoz vodovodů a kanalizací 2026 dorazilo přibližně 900 účastníků, kteří diskutovali o legislativě, financování i každodenních výzvách oboru.
Brněnské výstaviště se 3. a 4. listopadu stalo centrem českého vodohospodářství. Konference Provoz vodovodů a kanalizací, kterou pořádá SOVAK ČR, patří k nejvýznamnějším pravidelným odborným setkáním v oboru. Přivádí na jedno místo představitele vodárenských společností, vlastníky infrastruktury, zástupce státní správy, akademické sféry i dodavatele technologií a služeb.
Letošní 24. ročník potvrdil, že vodárenský sektor čeká období výrazných změn. Vedle dlouhodobých témat, jako jsou obnova infrastruktury, kvalita vody nebo klimatická změna, se do popředí dostávají nové evropské požadavky a stále naléhavější otázky bezpečnosti.
Generálními partnery konference byly Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) a Vodárenská akciová společnost (VAS).
Význam akce podtrhla účast desítek dodavatelských firem.
Evropská směrnice: nové povinnosti i investiční výzvy
Ústředním tématem prvního dne byla nová evropská směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD). Její implementace představuje pro české vodárenství jednu z největších legislativních a investičních výzev nadcházejících let.
Diskuze se soustředila především na přípravu Národního implementačního plánu, nové požadavky na čistírny odpadních vod, energetickou neutralitu a způsob financování nezbytných investic. Významnou otázkou je také to, jak se evropské požadavky promítnou do jednotlivých aglomerací a jaké povinnosti budou muset provozovatelé a vlastníci infrastruktury splnit.
Do odborného programu se zapojili zástupci ministerstva zemědělství, vysokých škol i vodárenských společností. Své pohledy představili například profesor Jan Bartáček z VŠCHT a docent David Stránský z ČVUT. Odpolední část doplnil kulatý stůl věnovaný výsledkům národního prováděcího programu a roli ministerstva zemědělství.
Zásadní bude také nalezení ekonomicky udržitelného modelu, který umožní potřebné investice realizovat, aniž by se jejich dopady neúměrně promítly do nákladů vodárenských společností a konečných cen pro odběratele.
Pozornost dostala rovněž otázka propojování vodárenských soustav.
Vodárenské objekty jako strategická infrastruktura
Druhý den se už výrazněji zaměřil na bezpečnost. Vodárenská infrastruktura patří mezi základní pilíře fungování státu a její narušení může mít bezprostřední dopady na miliony obyvatel i další sektory ekonomiky.
Mezinárodní bezpečnostní prostředí a aktuální rizika pro Českou republiku představil brigádní generál Jan Pavlíček, náměstek ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Jeho vystoupení se věnovalo vývoji vnitřní bezpečnosti, vnějším hrozbám a očekávaným rizikům pro Českou republiku a Evropskou unii.
Na něj navázali zástupci ministerstva obrany. Brigádní generál Petr Šnajdárek a podplukovník Michal Peterek z Armády ČR představili technologický vývoj bezpilotních systémů, jejich využití při útocích na strategické cíle a možnosti obrany proti dronům.
Úpravny vody, vodojemy, čerpací stanice nebo čistírny odpadních vod představují důležitá zařízení, jejichž vyřazení z provozu může ohrozit zásobování obyvatelstva a chod měst i obcí. Další příspěvky se zaměřily přímo na ochranu vodárenských provozů, rizika spojená s přítomností dalších strategických subjektů v jejich areálech a konkrétní opatření, která mohou provozovatelé přijímat.
Kvalita pitné vody začíná už v krajině
Vedle bezpečnosti infrastruktury se dostala do popředí také ochrana vodních zdrojů. Radka Hušková z Pražských vodovodů a kanalizací upozornila na rizika, která mohou ovlivnit kvalitu surové vody ještě před jejím přivedením do úpravny.
Mezi významné hrozby patří zemědělské znečištění, pesticidy, zbytky léčiv, průmyslové látky a takzvané věčné chemikálie PFAS. Stále významnějším faktorem je také sucho. Při nízkých průtocích se totiž znečišťující látky ve vodě méně ředí a vyšší teploty mohou dále zhoršovat její kvalitu.
Zásadní je proto nejen technologická úroveň úpraven a schopnost vodárenských společností reagovat na nové typy kontaminace, ale především prevence.
Povodně, legislativa i rovné odměňování
Odborníci se také věnovali například protipovodňové ochraně, novinkám v oblasti pitné vody a aktuálním legislativním změnám.
Na programu byly i zkušenosti s uplatňováním evropské směrnice o rovném odměňování. I toto téma ukazuje, jak široké spektrum požadavků musí vodárenské společnosti vedle samotného provozu infrastruktury řešit.
Vodárenský sektor se tak musí současně připravovat na nové technické a environmentální standardy, posilovat odolnost vůči bezpečnostním hrozbám a reagovat na měnící se právní prostředí.
SOVAK zastupuje služby pro miliony obyvatel
Aktuální činnost a priority oborového sdružení představili ředitel SOVAK ČR Vilém Žák a Michaela Vojtěchovská Šrámková. SOVAK sdružuje 268 subjektů, z toho 114 řádných a 154 přidružených členů.
Členská základna zajišťuje služby pro více než 9,4 milionu obyvatel v oblasti zásobování pitnou vodou a přes osm milionů lidí v oblasti odvádění odpadních vod.
Mezi hlavní priority sdružení patří regulace oboru, vzdělávání, bezpečnost, technologické inovace a zastupování společných zájmů vodárenských společností. Významnou část aktivit představuje také spolupráce při implementaci evropské směrnice o čištění městských odpadních vod.
SOVAK představil rovněž nové logo a grafickou podobu organizace a informoval o přípravách mezinárodní výstavy VOD-KA, která se přesouvá do Brna. Důležitou roli chce nadále plnit jako odborná platforma propojující vodárenské společnosti a další aktéry oboru.
Devět set účastníků a desítky vystavovatelů
Významnou součástí dvoudenního setkání byla doprovodná výstava, na níž desítky dodavatelských společností představily technologie, produkty a služby pro vodohospodářskou infrastrukturu.
Právě propojení odborného programu s praktickou prezentací nových řešení patří k důležitým přínosům akce. Provozovatelé zde mohli sdílet zkušenosti, diskutovat o konkrétních problémech a hledat možnosti spolupráce s dodavateli. Doprovodný program doplnila odborná exkurze do historických brněnských vodojemů na Žlutém kopci.
Dva dny v Brně tak ukázaly, že české vodárenství vstupuje do období, ve kterém se budou stále více prolínat investiční, legislativní, technologické a bezpečnostní otázky.
Vodárenství.cz bylo mediálním partnerem konference.