
Transparentnější nábor, jasnější pravidla pro odměňování, nové informační povinnosti vůči zaměstnancům i sledování rozdílů v odměňování. Evropská směrnice o transparentnosti odměňování přinese změny také vodárenským společnostem. Jak se na ně připravit, ukázal seminář SOVAK ČR.
SOVAK ČR uspořádal 24. září v Praze seminář Aktuální trendy a nástroje rovného odměňování. Setkání navázalo na téma, kterému se organizace věnovala už na jaře, a nabídlo vedle informací o připravované legislativě také konkrétní nástroje Ministerstva práce a sociálních věcí a zkušenosti vodárenské společnosti.
Na semináři vystoupily Lada Wichterlová, Lenka Pejchalová a Kristýna Pospíšilová z projektu Rovná odměna Ministerstva práce a sociálních věcí a Zdeněk Procházka, ekonomický náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov. Úvodem na potřebu reagovat na praktické potřeby vodárenských firem upozornila předsedkyně Komise lidských zdrojů SOVAK ČR Iva Librová.
Nové povinnosti budou nabíhat postupně
Evropská směrnice 2023/970 má posílit princip stejné odměny žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Vedle samotné rovnosti klade důraz také na transparentnost odměňování a možnost zaměstnanců zjistit, podle jakých pravidel jsou odměňováni.
Česká transpozice se v době konání semináře ještě dokončovala. „V tuto chvíli pořád říkáme: pozor, ještě nemáme definitivní změny. V rámci návrhu zákona může dojít k pozměňovacím návrhům a k úpravám,“ uvedla Lada Wichterlová.
Podle současného návrhu mají první změny přijít od 1. ledna 2027. Týkat se mají především transparentnosti při náboru, nastavení systémů odměňování a pravidel týkajících se mlčenlivosti o odměně. Od roku 2028 mají následovat informační povinnosti vůči zaměstnancům a reporting rozdílů v odměňování u zaměstnavatelů s nejméně 150 zaměstnanci. U firem se 100 až 149 zaměstnanci se má reportovací povinnost uplatnit od roku 2031. Aktuální legislativní návrh přitom stále může doznat změn.
Nestačí mít mzdy, firmy potřebují systém
Jedním z hlavních úkolů bude vytvoření přehledného systému odměňování. Zaměstnavatelé budou muset rozdělit jednotlivé práce do skupin podle jejich hodnoty a popsat, jakým způsobem zaměstnance odměňují, jaké složky odměny používají a podle jakých pravidel stanovují jejich výši.
Princip stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přitom není v českém zákoníku práce novinkou. Nová úprava ale výrazně posílí požadavek, aby zaměstnavatel dokázal svůj systém popsat, doložit a vysvětlit.
Při hodnocení se nebude posuzovat konkrétní zaměstnanec, ale samotná pracovní pozice. Rozhodující mají být zejména složitost, odpovědnost a namáhavost práce a v relevantních případech také pracovní podmínky. V jedné skupině prací stejné hodnoty se tak mohou ocitnout i rozdílné profese, pokud při objektivním hodnocení dosáhnou srovnatelné hodnoty.
Neznamená to však, že všichni zaměstnanci v jedné skupině musí dostávat stejnou odměnu. Rozdíly mohou být nadále odůvodněny například individuálním výkonem nebo pracovními výsledky. Zaměstnavatel ale musí být schopen jejich příčinu objektivně vysvětlit.
Transparentnost začne už při náboru
Výrazná změna se dotkne také přijímání nových zaměstnanců. Uchazeč má ještě před uzavřením pracovní smlouvy získat prokazatelnou informaci o minimální výši odměny a dalších relevantních peněžitých plněních.
Jednou z možností je uvést odměnu přímo v pracovním inzerátu. Pokud ji zaměstnavatel sdělí například během pohovoru nebo telefonicky, měl by být schopen doložit, že uchazeč informaci skutečně obdržel.
„Naše doporučení je: oznamujte to uchazečům co nejdřív, aby věděli, co očekávat, a mohli vyjednávat,“ uvedla Wichterlová.
Zaměstnavatelé se zároveň nebudou smět uchazečů ptát na jejich současnou nebo předchozí odměnu. Od roku 2028 mají zaměstnanci získat také širší právo na informace o odměňování ve své skupině prací stejné hodnoty. Nepůjde přitom o konkrétní mzdu kolegy, ale například o průměrnou úroveň odměňování žen a mužů v dané skupině.
Audity ukázaly slabá místa
Na zkušenosti zaměstnavatelů se zaměřila Lenka Pejchalová z projektu Rovná odměna. Jeho součástí jsou mimo jiné analýzy odměňování a audity, které kombinují práci s daty a dokumenty zaměstnavatele, dotazníky a rozhovory s vedením, HR nebo odborovou organizací.
Pilotní program třiceti auditů u zaměstnavatelů různých velikostí ukázal několik opakujících se problémů. Firmy jsou často přesvědčeny, že zaměstnance odměňují férově. Samotná deklarace ale nestačí. Pravidla musí být jasně nastavena, používána v praxi a také doložitelná.
„Deklarace je jedna věc. Na ni potom musí navázat pravidla a nastavený systém. Zaměstnavatel by měl být schopen pravidla dobře obhájit, dobře je komunikovat a mít data a dokumenty, kterými doloží, že je skutečně plní tak, jak si je nastavil,“ shrnula Pejchalová jeden z hlavních poznatků auditů.
Problémem bývá také to, že zaměstnanci o existujících pravidlech nevědí nebo jim nerozumějí. Transparentnost proto podle ní nespočívá pouze ve vnitřním předpisu, ale také ve srozumitelné komunikaci.
Rizikovou oblastí jsou podle auditů také individuální mzdová rozhodnutí, zejména u nenárokových a proměnných složek mzdy. Jejich výše může výrazně záviset na subjektivním rozhodnutí konkrétního vedoucího.
Kalkulačka má pomoci porovnat pracovní místa
Jedním z nástrojů připravovaných MPSV je Kalkulačka hodnoty práce (KAHOP). Bezplatný nástroj v prostředí Excelu má zaměstnavatelům pomoci především s vytvořením skupin prací stejné hodnoty.
Pozice hodnotí ve čtyřech základních oblastech: znalosti a dovednosti, složitost a namáhavost, odpovědnost a pracovní podmínky včetně negativních vlivů práce.
Hodnocení by podle doporučení nemělo být rozhodnutím jediného člověka. Vhodné je vytvořit alespoň tříčlenný hodnoticí panel, v němž mohou být zastoupeni například pracovníci HR, jednotlivých provozů nebo odborové organizace.
Použití KAHOP přitom nebude povinné. Zaměstnavatelé mohou využívat vlastní systém hodnocení, pokud bude odpovídat požadavkům právní úpravy a bude založen na objektivních a nediskriminačních kritériích.
Ve Vyškově začali od základů
Praktickou zkušenost vodárenské společnosti představil Zdeněk Procházka z Vodovodů a kanalizací Vyškov. Firma se rozhodla nečekat na dokončení české legislativy a svůj systém odměňování začala měnit s předstihem.
Historicky měla velmi obecný seznam profesí. Pod označeními jako „referent“ či „technický pracovník“ se skrývaly činnosti s výrazně odlišnou složitostí a odpovědností. Spolu s individuálními rozhodnutími vedoucích a tlakem trhu práce se tak mzdy uvnitř některých profesí postupně výrazně rozešly.
U pozice referenta například činil rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší základní mzdou přibližně 26 tisíc korun.
„Podobné rozdíly existovaly téměř ve všech početnějších profesích. To nás vedlo k rozhodnutí systém zásadně změnit,“ popsal Procházka.
Společnost proto systém přestavěla od základů. Z původních zhruba dvanácti profesí vzniklo 38 konkrétnějších pracovních pozic. U některých byly vytvořeny úrovně junior a senior s jasnějšími kritérii a základní mzdy zaměstnanců byly v jednotlivých skupinách dorovnány.
„Mohli jsme pouze administrativně popsat stávající systém tak, aby formálně vypadal v pořádku, nebo provést jen částečné úpravy. Rozhodli jsme se ale začít znovu od základů. Přiznali jsme si, že systém není ideální a že během třiceti let vznikly rozdíly, které už není možné dlouhodobě udržovat,“ uvedl Procházka.
Kvalitativní odměna zůstala zachována jako nástroj vedoucích zaměstnanců, zároveň však s důrazem na jasnější pravidla a zdůvodnění jednotlivých rozhodnutí.
S přípravou není nutné čekat
Z jednotlivých vystoupení na semináři vyplynulo společné doporučení: zaměstnavatelé by neměli s přípravou čekat až na okamžik, kdy budou všechny nové povinnosti účinné.
Prvním krokem může být kontrola, zda firma má aktuální popisy pracovních míst, dokáže jednotlivé práce objektivně porovnat a má jasně nastavená pravidla pro základní i proměnné složky odměny. Důležité je také ověřit, zda zaměstnanci tato pravidla znají.
Nová pravidla tak nebudou pouze otázkou budoucího reportingu. Zaměstnavatele povedou především k tomu, aby přesněji popsali principy, na nichž jejich systém odměňování stojí, a byli schopni je srozumitelně vysvětlit a doložit.

