Dopady letošního sucha, odolnost zemědělství vůči klimatickým změnám i budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2027 řešili ministři zemědělství zemí Evropské unie na jednání Rady AGRIFISH v Bruselu. Český ministr zemědělství Martin Šebestyán upozornil především na potřebu posílit investice do vodního hospodářství.
Podle české strany dlouhodobý nedostatek srážek a vysoké teploty ukazují, že reakce na sucho nemohou zůstat pouze u krátkodobých krizových opatření. Česko proto na jednání podpořilo Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko, které téma dopadů sucha na evropské zemědělství otevřely.
„Opakující se období sucha ukazují, že musíme přejít od krátkodobých reakcí ke strategickému posilování odolnosti zemědělství při zajišťování dostupných potravin. Voda musí být považována za strategický zdroj a budoucí evropské politiky tomu musí odpovídat také z hlediska financování,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Česká republika vyzvala k větším investicím do zadržování vody v krajině, nádrží, závlah, zdravé půdy a další vodohospodářské infrastruktury. Podle ministerstva jde o opatření, která mohou pomoci zemědělství lépe zvládat opakující se období sucha a vysokých teplot.
Vedle vody se ministři zabývali také podobou společné zemědělské politiky po roce 2027. Česko požaduje jednodušší pravidla, větší flexibilitu pro členské státy a omezení administrativy.
„Za mimořádně důležité považujeme dokončení diskuse o definicích zemědělce a aktivního zemědělce. Podpora musí směřovat k aktivní zemědělské činnosti, zároveň však nesmíme vytvářet další administrativní překážky pro zemědělce ani členské státy,“ uvedl Šebestyán.
Česká strana zároveň odmítá povinné zastropování či automatické snižování přímých podpor bez dostatečné flexibility pro jednotlivé státy.
Podle ministerstva je důležitý předvídatelný přechod na nové programové období, aby měli zemědělci dostatek času se na nová pravidla připravit.