Přívalové deště, sucho nebo přehřívání ulic už české samosprávy vnímají jako problém. Přesto má ucelený strategický plán hospodaření s vodou jen 11 % měst a obcí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia mezi 300 českými samosprávami.
Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi tím, jak česká města a obce klimatickou změnu vnímají, a tím, jak systematicky se na dopady připravují. 73 % respondentů uvedlo, že dopady klimatické změny pociťují silně nebo alespoň částečně.
Současně 84 % měst a obcí přiznává, že ucelený plán hospodaření s vodou zatím nemá. Podle společnosti Wavin se přitom oproti předchozímu měření z roku 2023 situace zásadně nezlepšila.
„To, že samosprávy klimatickou změnu vnímají a reagují na ni, je skvělá zpráva. Problém je, že bez dlouhodobé strategie často vznikají jen izolovaná řešení, která je velmi obtížné propojit do jednoho funkčního celku,“ upozorňuje Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia a upřesňuje: „Abychom dosáhli skutečné synergie a maximálního efektu, musíme se posunout od ad hoc projektů k systematickému řízení vodního cyklu v celém městě.“
Zeleň, dešťová voda i retenční nádrže
Přesto česká města a obce už řadu konkrétních opatření zavádějí. Nejčastěji investují do zeleně, kterou ve svém území řeší 82 % samospráv. Následuje dešťová kanalizace, kterou uvedlo 71 % respondentů.
Vsakovací systémy a revitalizace parků realizuje 55 % měst a obcí. Téměř polovina samospráv už pracuje také s retenčními nádržemi.
Vedle klasické technické infrastruktury se prosazují opatření, která propojují hospodaření s vodou se zelení a kvalitou veřejného prostoru. Zelené střechy už realizovala čtvrtina měst, stejný podíl zavedl modrozelenou infrastrukturu nebo revitalizoval vodní toky.
Voda nekončí na hranici města
Samosprávy zároveň stále častěji řeší hospodaření s vodou i mimo zastavěné území. Podle průzkumu realizuje vodohospodářská opatření v krajině 73 % měst a obcí.
Vedle městských projektů pracují například s retenčními prvky, úpravami toků nebo opatřeními podporujícími přirozené vsakování vody. Hospodaření s vodou se tím propojuje také s péčí o krajinu a fungováním celého povodí.
Větší města využívají více modrozelených řešení
Výrazné rozdíly se podle průzkumu objevují podle velikosti samospráv. Menší obce se častěji soustředí na základní technická řešení, zatímco větší města ve větší míře zavádějí komplexní modrozelenou infrastrukturu.
U obcí do 10 tisíc obyvatel ji využívá 16 % respondentů. Ve městech s 10 až 50 tisíci obyvateli je podíl 50 % a u měst nad 50 tisíc obyvatel 67 %.
Výsledky podle Wavin ukazují na rostoucí důraz na propojení vody, zeleně a veřejného prostoru. Zároveň přetrvává rozdíl mezi jednotlivými konkrétními projekty a dlouhodobým plánováním.
Hospodaření s vodou potřebuje strategii
Průzkum podle společnosti Wavin potvrzuje, že klimatická změna už pro české samosprávy není pouze vzdáleným problémem. Přívalové deště, sucho nebo přehřívání měst se promítají do jejich každodenního fungování.
Jednotlivá adaptační opatření vznikají napříč Českem. Výzvou zůstává jejich propojení do dlouhodobé strategie hospodaření s vodou.
„Doba, kdy jsme vodu a městskou zeleň vnímali jako dvě oddělené entity, je pryč. Dnes tvoří jeden propojený, funkční organismus,“ zdůrazňuje Kotulánová a pokračuje: „Větší města v praxi ukazují, že moderní modrozelená infrastruktura není jen nutným nákladem na adaptaci vůči suchu či přívalovým dešťům. Je to především investice do veřejného prostoru. Ulice plné stromů a chytrých vodních prvků sice primárně chrání město před extrémy počasí, ale zároveň z něj dělají mnohem příjemnější a zdravější místo pro každodenní život.”
Zdroj: Wavin Czechia