Prezident Maďarského cyklistického klubu Gábor Kürti projel na kole 45 kilometrů přímo po obnaženém korytě řeky z Budapešti do města Vác. Extrémní pokles hladiny není jen kuriozitou. Omezuje lodní dopravu, zasahuje energetiku a potvrzuje dlouhodobé obavy odborníků z dopadů klimatických změn na druhou nejdelší evropskou řeku.
To, co by ještě před několika lety působilo jako nemožná představa, se nyní stalo skutečností. Cyklista Gábor Kürti projel na kole 45 kilometrů po obnaženém korytě Dunaje mezi Budapeští a městem Vác. Svou neobvyklou cestou chtěl upozornit na mimořádně nízký stav vody v řece.
Podle maďarského vodohospodářského úřadu klesla hladina Dunaje v Budapešti na pouhých 25 centimetrů, což představuje jednu z nejnižších zaznamenaných hodnot. O situaci informoval například server Novinky.cz.
„Tohle jsem měl naplánované už při procházce přes rekordní jezero Velence, ale stále jsem čekal, až padne rekordní hladina Dunaje. Ráno jsem byl překvapen, když jsem na internetových stránkách vodohospodářství viděl nečekaný pokles hladiny. Do práce jsem jel na kole a z kanceláře na novou expedici jsem odjel kolem půl páté odpoledne. Jedná se o nezpevněnou „cestu“, takže jsem nevěděl, jak daleko se v korytě řeky dostanu. Základním cílem ale bylo, pokud možno, jet na kole do kopce tam, kam jsem před dvěma týdny doplaval z Nagymarosu,“ uvedl na Facebooku Kürti.
Nízký průtok zasahuje dopravu i výrobu elektřiny
Dopady extrémně nízké hladiny jsou patrné napříč celým tokem řeky. Hotelové lodě musely zůstat zakotvené u slovenského Komárna a turisté pokračují do Budapešti autobusy. Nedostatek vody ovlivnil také energetiku. Kvůli nízkému stavu řeky byl snížen výkon jednoho z bloků jaderné elektrárny Paks, která využívá vodu z Dunaje pro chlazení.
Maďarský ministr životního prostředí László Gajdos proto vyhlásil mimořádný stav pohotovosti.
Meteorologové navíc očekávají pokračování vlny veder bez významnějších srážek, což může situaci v dalších dnech ještě zhoršit.
Opatření i na Slovensku
Rekordně nízká hladina Dunaje se projevuje rovněž na slovenském úseku řeky. Vodní dílo Gabčíkovo přistoupilo k regulaci plavebního provozu přes plavební komory. Každé napuštění a vypuštění plavební komory totiž znamená pokles hladiny nad přehradou přibližně o jeden centimetr.
Lodě proto budou muset čekat na dostatečné zaplnění komor, aby se minimalizovaly ztráty vody při zachování bezpečné plavby.
Oteplování Dunaje
Vodárenství.cz již dříve informovalo o tom, že Dunaj patří mezi evropské řeky, které čelí stále výraznějším dopadům klimatických změn. Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje pravidelně organizuje Společný průzkum Dunaje (Joint Danube Survey – JDS), jehož cílem je získat komplexní informace o kvalitě vody v celé délce toku i jeho hlavních přítocích.
Portál vodárenství.cz rovněž upozornil na výsledky analýzy maďarského investigativního webu Átlátszó a rakouského deníku Der Standard. Data z dlouhodobého monitoringu ukázala, že mezi lety 2010 až 2020 vzrostla průměrná roční teplota vody v maďarské části Dunaje o 0,7 až 2,2 stupně Celsia. V Rakousku činil nárůst 0,7 až 1,8 stupně.
Během letních měsíců dnes teplota vody běžně dosahuje 25 až 26 stupňů Celsia. Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že kombinace oteplování a stále častějších extrémně nízkých průtoků představuje významné riziko pro vodní ekosystémy, lodní dopravu, energetiku i zásobování vodou.
Jedna z nejvýznamnějších evropských řek
Dunaj je druhou nejdelší řekou Evropy, protéká deseti státy – Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Chorvatskem, Srbskem, Bulharskem, Moldavskem, Ukrajinou a Rumunskem. Na své cestě míjí čtyři evropské metropole – Vídeň, Bratislavu, Budapešť a Bělehrad – a představuje jednu z nejvýznamnějších dopravních i vodohospodářských tepen kontinentu.
Foto: Kürti Gábor Dezső/Facebook