
Panorama Filipovy Huti na Šumavě podél cesty mezi Kvildou a Modravou je mimořádně nádherné. Koncentruje v sobě řadu aspektů krásy Šumavy. Nad náhorní plošinou se v dálce tyčí monumentální vrcholy Velké a Malého Roklanu, roztroušená zástavba dává vzpomenout na historii šumavských samot a polosamot, odlesněnou náhorní plošinou protéká Filihuťský potok, o jehož zajímavých vodopádech jsme psali zde. Jeho vody bystře plynou k Modravě, kde se setkají s Modravským potokem a dají vzniknout Vydře.
Přes Filipovu Huť vede k lesu kolem několika chalup a nově budovaných apartmánových domů žlutá turistická značka. Procházíme první zónou národní parku Filipohuťská slať. Překročíme také Filipohuťský potok, na kterém zde bylo vybudováno několik ploch zadržujících vodu. Barva vody v potoce jednoznačně odkazuje k jeho prameništi v Tetřevské slati.
Filipova Huť s šestnácti stálými obyvateli (v roce 2011) je nejvýše položeným sídlem v České republice. Vznikla na konci osmnáctého století (1785) kolem sklářské huti a jméno dostala po majiteli prášilského panství Filipu Kinském. Sklárna zanikla v roce 1820 a další historie osady byla spojena s těžbou dřeva v souvislosti s vybudováním Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800. V roce 1930 zde žilo 12 Čechů a 488 Němců. Po druhé světové válce byli němečtí obyvatelé stejně jako v jiných částech našeho pohraničí vysídleni. Nyní je osada částí Modravy.
Žlutá trasa vede po silničce převážně lesem. Půjdeme po hranici několika lokalit, které mají status ochrany první zóny národního parku. Bude také překračovat několik drobných přítoků a potůčků, které směřují do údolí k Modravskému potoku. Po čtyřech kilometrech se žlutá značka setkává v lokalitě Černohorského močálu s červenou značkou. Zde byla v minulosti vybudovaná Černohorská nádrž sloužící k zadržování vody pro plavení dřev po Vchynicko-tetovském kanále.
Takzvaná Vltavská cesta kopíruje tok Černohorského potoka, jehož vody si bystře razí cestu skalnatým strmým údolím dále k Modravskému potoku. K němu dojdeme zhruba po dvou kilometrech. Po jeho toku dorazíme zhruba po dvou kilometrech do Modravy, kde se po soutoku potoka s dalšími dvěma toky (Filipohuťský a Roklanský potok) jeho název mění na Vydru. Celá cesta vede po hranici první zóny národního parku, nicméně můžeme nahlédnout na krásná zákoutí a místa, která zde rašeliništní voda putující z hor skalnatým korytem vytváří.
Z Modravy na Filipovu Huť se dostaneme proti proudu potoka, jak jsme o tom psali zde.
Trasa celého nenáročného výletu je zde.
Foto: Marek Síbrt






