Válka na Blízkém východě rozkolísala globální trhy s ropou, ale skutečný boj o přežití se odehrává na poli vodního hospodářství. Jak uvádějí Hospodářské noviny (HN), pozornost útočníků se přesunula od ropných terminálů k té nejcitlivější infrastruktuře – zařízením na odsolování mořské vody.
Podle informací HN došlo k dronovému útoku na desalinační stanici v Bahrajnu, ze kterého Manáma viní Írán. Teherán kontruje tvrzením, že pouze reagoval na předchozí americký úder na íránské zařízení na ostrově Kešm. HN citují experta agentury Bloomberg Javiera Blase, podle kterého je ropa sice nepostradatelná, ale voda naprosto nenahraditelná.
Jakýkoli cílený útok na výrobu pitné vody v Perském zálivu by podle něj znamenal masivní eskalaci konfliktu s mnohem vážnějšími důsledky, než jaké mají útoky na energetické suroviny.
Země v Perském zálivu jsou na odsolování životně závislé. HN upozorňují, že například Bahrajn získává tímto způsobem téměř 100 % pitné vody. V regionu funguje přes 400 energeticky náročných stanic, které jsou často provázány s elektrárnami.
Největším hráčem je Saúdská Arábie s denní produkcí přes 7,4 milionu kubíků vody. Přestože státy investují miliardy do obřích rezervoárů – včetně saúdského komplexu zapsaného v Guinnessově knize rekordů či podzemního „neviditelného moře“ v Abú Dhabí – zranitelnost přetrvává.
S ohledem na posilování bezpečnosti začaly některé arabské země, zejména Spojené arabské emiráty a Bahrajn, úzce spolupracovat s Izraelem. Jak uvádějí HN, klíčovou roli v modernizaci a správě vodních zdrojů hraje izraelská státní společnost Mekorot.
Ta patří ke světové špičce v oboru.
Kompletní text je k dispozici zde.