Z hlediska vodního hospodářství zůstává rozložení srážek v Česku silně nerovnoměrné, což potvrzují i data z uplynulých let.
Zatímco dlouhodobé srážkové maximum drží návětrné strany Jizerských hor (okolí Bílého Potoka s průměrem přes 1700 mm/rok), v nejsušších oblastech, jako jsou Libědice na Chomutovsku, spadne vlivem srážkového stínu Krušných hor pouze 410 mm srážek ročně. Problematice se věnuje speciál Hospodářských novin.
Rok 2024 se zařadil mezi srážkově nejbohatší období poslední dekády s celorepublikovým průměrem 776 mm. Zásadní podíl na tom měla tlaková níže Boris, která v září 2024 přinesla extrémní úhrny. Na stanici Loučná nad Desnou (Švýcárna) byl 14. září naměřen absolutní denní rekord 385,6 mm.
Hydrometeorologický jev, který kopíroval trendy z rozsáhlých povodní z let 1997 a 2002, opět prověřil připravenost protipovodňových opatření v zasažených regionech. Tyto výkyvy mezi extrémním suchem a bleskovými povodněmi podtrhují rostoucí nároky na nutnost propracovaného managementu vodních zdrojů nebo retenci vody v krajině.
Původní text byl publikován v Hospodářských novinách, ve speciální příloze HN Budoucnost vody a vodárenství.
V kompletní podobě je k dispozici zde.