Česká republika se nachází ve specifické hydrologické situaci – jsme „střechou Evropy“ a téměř veškerá voda, kterou máme k dispozici, pochází ze srážek. V rozhovoru pro Hospodářské noviny na to upozornil profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT v Praze. Podle něj nás klimatická změna a zastaralé legislativní uvažování nutí k zásadní proměně hospodaření s vodou.
Konec vodního blahobytu
Ačkoliv spotřeba vody v domácnostech od roku 1989 klesla na hranici hygienického minima (kolem 80–90 litrů na osobu), celková bilance státu je napjatá. „Jsme vychováváni v pocitu vodního blahobytu. Domníváme se, že máme vody dostatek, protože kdykoli otočíme kohoutkem, voda teče,“ uvádí v rozhovoru pro Hospodářské noviny profesor Wanner. Realita je však taková, že v budoucnu může klesat zabezpečenost odběrů a některé zdroje nebudou k dispozici celoročně.
Recyklace jako nevyužitá šance
Zatímco průměrný obnovitelný zdroj vody v EU činí 5 000 kubíků na obyvatele, v Česku je to pouze 1 500. Přesto u nás recyklace vyčištěných odpadních vod téměř neexistuje. Hlavní překážkou není technologie, ale administrativa.
„Narážíme na setrvačné myšlení ministerských úředníků, kteří stále chápou odpadní vodu pouze jako problém: něco, co je třeba vyčistit a následně vypustit,“ vysvětluje Wanner pro Hospodářské noviny.
Přitom projekty VŠCHT prokázaly, že například pražskou odpadní vodu lze s nízkými náklady upravit pro závlahu parků. V současnosti se k tomuto účelu využívá pitná voda z Želivky. Nadějí je nová evropská směrnice o čištění městských odpadních vod, která by měla recyklaci v českém právním řádu konečně ukotvit.
Odstraňování mikropolutantů
Nová legislativa přinese povinnost čistit vodu od specifických sloučenin, jako jsou zbytky léčiv či kosmetiky. „Aktuálně máme vytipovaných zhruba pět kombinací různých procesů, jak tyto látky z vody dostávat. Typickou kombinací je ozonizace následovaná sorpcí na aktivním uhlí,“ popisuje profesor Wanner v Hospodářských novinách. První vlaštovky se již objevují – technologie se testovaly u Fakultní Thomayerovy nemocnice a vlastní čistírnu buduje Nemocnice Na Homolce.
Strategie pro suché roky: Přehrady a propojování
Změna charakteru srážek (převažující přívalové deště a rychlé tání sněhu) znemožňuje přirozené doplňování podzemních vod. Expert proto vidí cestu v posilování infrastruktury, jako je výstavba nádrží, diverzifikace nebo propojení regionálních vodárenských soustav.
Zdroj: Článek v plném znění byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody a vodárenství.