Helena Stoupová z VS Čerlinka na konferenci Vodárenská infrastruktura a její financování zhodnotila první rok provozu solární sušárny kalů čistírny odpadních vod v Litovli.
Cílem několikaleté akce byla stavba dvou solárně sušících polí a navazující plocha pro příjezd a odjezd vozidel pro odvoz sušeného kalu. Kapacita je 3 500 tun mechanicky odvodněného kalu za rok. Solární sušení je technologie, která využívá energii ze slunce k vysušení čistírenského kalu.
„Při zkušebním provozu a návozu prvního kontejneru na zkoušku zpracování v cementárně bylo vše v pořádku, až na obavu zpracovatele z granulometrie, která byla rozdílná oproti kalu z nízkoteplotní pásové sušárny. Naštěstí zpracování kalu s větší frakcí nemělo vliv na technologii výroby cementu a výsledný produkt,“ uvedla Stoupová.
Mezi hlavní přednosti technologie patří vysoká efektivita sušení v letních měsících, nízká spotřeba elektrické oproti nízkoteplotním sušárnám, jednoduchá analýza nebo možnost využití kalu pro další energetické zpracování. Zmínila také nedostatky, které provozovatel, VS Čerlinka, po prvním roce vypozoroval.
Při specifických podmínkách byl totiž zaznamenán nepříjemný zápach v obydlených částech města. Dále poukázala na prašnost v koncových částech hal nebo to, že téměř vysušený podzimní kal nabírá vlhkost z čerstvé vsádky.
Návratnost investice je kolem pěti let. Svého druhu jde teprve o druhou stavbu v České republice. Zástupci města se inspirovali v Německu a Rakousku. Město dříve upozornilo na to, že velkým problémem pro použití kalů z čistíren odpadních vod v zemědělské půdě je, kromě mikrobiologického znečištění, zvýšený obsah řady chemických látek, jako jsou antibiotika, endokrinní disruptory či těžké kovy, které z kalů nelze snadno odstranit a jsou vnášeny do zemědělské půdy a přes těla rostlin do potravního řetězce.
Celkové náklady dosáhly 98 milionů, většinu uhradila evropská dotace. Investorem bylo město Litovel. VS Čerlinka vznikla na začátku devadesátých let a provozuje vodohospodářskou infrastrukturu v sedmnácti obcích a městech Litovelska, Štemberska, Uničovska a Olomoucka.
Pitnou vodou zásobuje zhruba 16 000 obyvatel.