Ministerstvo zemědělství v roce 2024 provedlo 33 kontrol zaměřených na dodržování zákonných povinností vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Výsledky znovu odhalily, že některé obce podceňují správu vodovodů a kanalizací, což ovlivňuje ceny vodného a stočného.
„Kontroly byly zaměřeny zejména na plnění základních zákonných povinností vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Průběžně se potvrzuje, že některé obce v pozici vlastníků VaK širokou problematiku oboru podceňují, a to bez ohledu na skutečnost, zda infrastrukturu pronajaly nebo ji provozují vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. To se v některých případech projevuje např. v nastavení výše cen pro vodné a stočné ve vztahu k problematice plánů financování obnovy VaK,“ stojí v Modré zprávě za rok 2024, ročence reflektující stav vodního hospodářství v Česku.
Ministerstvo poukazuje na to, že nejvíce nedostatků identifikovaných v rámci obou projektů se dlouhodobě vyskytuje u skupin, kdy provozovatelé VaK fakturují za rok méně než 0,4 mil. m3 vody. V těchto skupinách navíc výrazně převažuje municipalitní charakter vlastníka a provozovatele. Hlavními nedostatky jsou nedostatečná tvorba prostředků na obnovu VaK, nepokrytí veškerých souvisejících ekonomicky oprávněných nákladů z vodného nebo ze stočného, nesledování ztrát pitné vody v trubní síti.
„Nejvýznamnějším faktorem bránícím odstranění těchto nedostatků je velký počet vlastníků a provozovatelů VaK, který se projevuje negativně zejména nedostatečných možnostech zabezpečit finanční samostatnost spojenou s vlastnictvím i provozováním VaK, využívat moderní, ale dražší technologie a zabezpečit vyšší odbornou úroveň provozování,“ zdůrazňuje resort.
Transparentnost informací o sektoru VaK je zabezpečena prostřednictvím zveřejnění Zprávy a prezentací analyzovaných dat, které jsou k dostupné na webových stránkách ministerstva zemědělství v sekci Voda – Vodovody a kanalizace – Benchmarking VaK.
Ilustrační foto