Během víkendového slunečného rána, které plnilo všechny parametry babího léta lákající k výletům a procházkám jsme vyrazili na Rejvíz. Přímo na kraji obce se nachází tradiční pension proslulý především svými židlemi s vyřezanými obličeji štamgastů míst opěradel.
Nejatraktivnějším místem Rejvízu, které při návštěvě nemůžeme vynechat, je známé Velké mechové jezírko. K němu se dostaneme po modré turistické značce, případně po naučné stezce. Vstup do národní přírodní rezerva je zpoplatněný, pohybovat se budeme po dobře udržovaném dřevěném chodníčku. Rašelinné jezero má rozlohu téměř 1 700 metrů čtverečních, maximální hloubka dosahuje tří metrů, jeho celkový objem přesahuje 4 000 metrů krychlových vody. Místo působí mysticky. Možná také proto se k němu váže pověst o hříšných obyvatelích města Hunohrad, kteří se kvůli své hříšnosti propadli do zdejších močálů a při slunném počasí je možné v jezírko spatřit zbytky jejich kostela. V samotném jezírku se nalézá poklad hříšného města, který hlídá tajemný pastýř Gill. Ostatně hrdina několika dalších pověstí vážících se k místu.
Při návratu do osady Rejvíz budeme mít v případě pěkného počasí výhledy na celou náhorní plošinu a masiv horského hřebene,. Na náhorní plošině se nachází také Malé mechové jezírko, není ale přístupné. Má rozlohu přesahující 900 metrů čtverečních, ale postupně zarůstá. Hloubka je až pět metrů a vrstva rašeliny je s 6,5 metry dvojnásobná oproti Velkému mechovému jezírku. Leží obklopeno lesem zhruba kilometr na jihovýchod od osady.
Foto: Marek Síbrt