Nová Pec na Šumavě leží v místech, kde vody Vltavy dávají vzniknout nádrži Lipno. A právě tato obec s více než pěti sty obyvateli je skvělým výchozím místem do srdce Šumavy k Plešnému jezeru a nad něj k vrcholovému hřebenu na česko-německé hranici. Ostatně pod vrcholem Plechý je nádherný výhled na ledovcové jezero pod téměř tři sta metrů vysokou skalní stěnou utvořenou ledovcem.
První tři kilometry po zelené turistické značce vedou po silničce končící na kraji lesa. Po dalším zhruba půl kilometru narazíme na Schwarzenberský kanál, který nás bude provázet další necelé dva kilometry k akvaduktu u rozcestí Rossbach, kde se kanál kříží s bystře tekoucí bystřinou Koňského potoka. Ten vytváří díky kamennému korytu a okolní vegetaci romantické prostředí a zajímavá zákoutí. Zelená značka vede dále po silničce zhruba kilometr k rozcestí Říjiště, kde je možné se občerstvit. Kromě jídla je zde instalován také samoobslužný výčep piva a malinovky. Zelená značka, jejíž trasa je součástí projektu Via Czechia, stoupá mírně do lesa k nouzovému nocovišti Pod Plešným jezerem. Odsud vede cesta již prudčeji do kopce a po hranici první zóny národní parku budeme prudčeji stoupat až k jezeru.
Kamenné moře tvořené mohutnými balvany žuly, které jsou porostlé borovicí klečí, vytváří spolu s výhledy do údolí, stromy podléhajícími přírodním procesům, barevnými jeřáby a porosty brusinek a borůvek úžasnou atmosféru drsného horského prostředí dýchajícího odlišným režimem, než jsme zvyklí z běžné každodennosti.
Nad Plešné jezero vystoupáme zhruba kilometrovou zážitkovou naučnou stezkou Duch Pralesa. Jsme v srdci Šumavy a procházíme horskou krajinou zanechanou působení přírodních procesů oproti lidským zásahům. Od jezera k vyhlídce s monumentálním pomníkem německého spisovatele Šumavy Adalberta Stiftera vystoupáme zhruba 230 metrů po úzké kamenné stezce. Chůze zde vyžaduje jistou dávku pozornosti, opatrnosti a obratnosti. Nicméně výhledy, které se odsud otevřou na rozlehlou hladinu Plešného jezera po skalní stěnou vytvořenou ledovcem, jsou famózní a nezapomenutelné. Kromě jezera máme daleké výhledy na tuto část Šumavy a Pošumaví.
Od vyhlídky budeme stoupat zhruba 800 metrů na vrchol Plechého. Budeme procházet krajinou, jejíž porosty před jistým časem padly jako kořist řádění kůrovce. Aktuálně vidíme, jak se lokalita zanechaná působení přírodních procesů na úkor intenzivní lidské aktivity vrací zpět k životu. Ve spodních patrech postupně rostou a dorůstají nové stromy a stromky. Kolem nich se tyčí uschlé mrtvé velikány, řada z nich již působením větru a klimatu padla k zemi a tvoří živnou půdu pro vznik a rozvoj dalšího života. Přírodní laboratoř na vlastní oči.
Samotný vrchol Plechého s mohutným železným křížem je přístupný ještě po hraniční červené turistické značce. Je poměrně populární a navštěvovaný. Nicméně ani při krásném počasí se není třeba bát zástupů, jako je tomu v případě Sněžky v Krkonoších nebo Lysé hory v Beskydech. Otevírají se odsud daleké výhledy na českou, německou i rakouskou část Šumavy. Působivý je pohled na hřebenové partie hor a přirozené působení přírodních cyklů poté, kdy opadla kůrovcová kalamita.
Budeme-li pokračovat úchvatnou a drsnou horskou krajinou po hraniční červené turistické značce, půjdeme postupně přes Trojmezí (hranice České republiky, Rakouska a Německa), Trojmeznou a Vysoký hřeben až k Třístoličníku. Tam je možné se zastavit v horské chatě na německé straně hranice. Odsud už budeme pouze klesat sedm kilometrů k železniční stanici v Novém Údolí k bystřině Studené Vltavy. Odtud nás vlak přes Stožec doveze zpět do Nové Pece. Ale o tom až někdy příště…
Celá trasa středně náročného výletu je zde.
Foto: Marek Síbrt