K Vranskému jezeru na Cresu

blank

Dovolenou v Čechy oblíbeném Chorvatsku lze strávit také jinak než pasivním poleháváním u moře, případně aktivní konzumací v přilehlých občerstvovacích zařízení. My jsme tentokrát na ostrově Cres vyrazili ke sladkovodnímu jezeru Vransko.

Vranská jezera jsou v Chorvatsku dvě. To rozlehlejší se nachází v Dalmácii mezi Šibenikem a Biogradem na Moru, má brakickou vodu, od moře je odděleno pásem země s šířkou jeden až dva kilometry a je největším ostrovem v Chorvatsku.

Vranské jezero na ostrově Cres je zásobárnou pitné vody pro tento ostrov i přilehlý ostrov Lošinj. Hloubka je až 76 metrů a je tak téměř 70 metrů pod hladinou moře. Má rozlohu necelých šest kilometrů čtverečních a koupání v něm je zakázáno. Jezero je krasového původu, je zásobováno podzemními prameny a doplňováno srážkami. Má kapacitu 220 milionů metrů krychlových vody. Je pět a půl kilometru dlouhé a jeden a půl kilometru široké.
Jezero je od roku 1983 ornitologickou rezervací a při návštěvě pochopíte důvod. Ocitnete se uprostřed pestrých zvuků vydávaných jednotlivými ptačími druhy pobývajícími ve vegetaci v okolí vodní hladiny či přímo nad ní. V jezeře žije také pestrá druhová struktura ryb.

My jsme k němu vyrazili z jihovýchodní části od kostela svatých Filipa a Jakuba od vesnice Vrana, od níž dostalo jezero jméno. Od parkoviště u kostela vede lesem stezka přímo k vodě. Je dobře průchozí, zhruba uprostřed dvousetmetrového klesání projdeme osadou Stanić. Zde jsou některé domy a objekty evidentně využívány a částečně opraveny, na jiných se již podepsal nemilosrdný běh času. To samé platí pro okolní zahrady a plochy využívané pro zemědělství. Známky lidské činnosti jsou ostatně zřejmé po celé cestě k hladině, protože stezka vede kolem vybudovaných zídek, které ohraničovaly jednotlivé pozemky. Cesta od kostela k vodě je dlouhá jeden a půl kilometru a zabere vám půl hodinky, opačným směrem s ohledem na převýšení 230 metrů logicky o něco více. Trasa je zde.
Samotná stezka zdánlivě končí několik metrů od vodní hladiny. Nicméně není třeba ztrácet odvahu a propadat panice. Stačí projít několik metrů divočejší vegetací a člověk se ocitne přímo u rozlehlé a křišťálově čisté vodní plochy. Na protější straně jezera se tyčí spíše bezlesý horský hřeben. Ostatně mezi osadami Lubenice – Mali Podol – Vidocići – Grmov jsou vybudovány turistické trasy s vyhlídkami na vodní hladinu. Ty se nicméně otevírají i z opačného břehu od zmiňované usedlosti Stanić.

Tak jak tak, jezero určitě stojí za návštěvu díky své neopakovatelné atmosféře, která čeká na každého, kdo se k poklidné vodní hladině přiblíží.

Foto: Marek Síbrt

blank blank

blank blank

blank blank

blank blank

blank blank

Scroll to Top
Vodárenství.cz
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.