Rorýsi původně k hnízdění využívali přírodních dutin skal a stromů, ale v současnosti většina jejich populace hnízdí v otvorech a skulinách lidských staveb. Posledních třicet let dochází ke značnému úbytku hnízdních možností v souvislosti se zateplováním a rekonstrukcí budov.
Rorýsi hnízdí jednou ročně od května do konce července, a tak mláďata dorůstají v období, kdy je den nejdelší a teploty nejvyšší. Z tohoto důvodu je důležité instalovat budky tak, aby nebyly po celý den na přímém slunci.
Dvě tříkomorové budky byly připevněny na severozápadní straně fasády Pražských vodovodů a kanalizací na místě, kde ptáky nebude rušit noční osvětlení, a v dostatečné výšce, aby nehrozilo, že skončí na zemi; z té by už jen těžko vzlétli. Mají velmi krátké nohy a z budky potřebují vypadnout rovnou do vzletu.
Speciální hnízdní budky jsou proto důležité pro zachování populace tohoto letce: rorýsi totiž v letu nejenom loví, ale ve vzduchu se také páří, odpočívají, a dokonce i spí. Hnízdo potřebují pro vyvedení mladých.
Zdroj: PVK
