Vodárny mají rozestavěný vodojem v Pouzdřanech a připravují vznik čtvrté úpravny vody v Ivani na Pohořelicku. Dále rozšiřují pohořelickou čistírnu a stejné plány mají s čistírnou v Hustopečích a ve Velkých Pavlovicích. O největších stavbách v současnosti pro měsíčník Břeclavská radnice hovořil ředitel vodáren Milan Vojta.
„Kapacita naší největší čistírny v Břeclavi je prozatím dostatečná, ale výhledově připravíme rozšíření také zde. Stejně tak úpravna vody v Kančí oboře má prozatím kapacitní rezervy a svoji úlohu v zásobení dobře zvládá,“ uvedl Vojta. Vodárny čekají velké investice u přívodních vodovodních řadů, kde je k tomu nutí technický stav a poruchovost, nebo nutnost zvětšit jejich dimenzi pro plynulé zásobování obyvatel při současném zvyšování potřeby pitné vody.
„Zajímavá řešení přinesla studie propojování vodních zdrojů, kdy po vybudování propojky může například voda z Kančí obory v budoucnu sloužit k zásobení také Hustopečska a Velkopavlovicka,“ řekl dále Vojta. Vodárny na projektech spolupracují s vysokými školami, univerzitami a působí v povodňových komisích a krizových štábech obcí s rozšířenou působností. Vojta také ocenil spolupráci s Jihomoravským krajem při zpracování studie propojování vodárenských soustav z jižní Moravy a Vysočiny.
Cílem je efektivně předejít scénářům, ve kterých dojde k poklesu některého ze zdrojů pitné vody v důsledky klimatické změny, a vyřešit situaci, kdy bude kvůli poškození zdroje nebo vodárenského zařízení potřeba zásobovat postiženou oblast z jiného místa.
Mezi navržená opatření patří například intenzifikace Úpravny vody Švařec, která leží na území Vysočiny, slouží ale převážně pro Jihomoravský kraj, nebo vytvoření „jižního obchvatu“ Brna a propojení jižní větve Vírského oblastního vodovodu s východní částí brněnské vodovodní sítě. Celkové náklady pro Jihomoravský kraj by měly činit necelých jedenáct miliard, pro Vysočinu dosahují šest miliard.