Původní rychlouzávěr o hmotnosti 29 tun, který ve vodní elektrárně na přehradě Pastviny fungoval od začátku jejího provozu, v těchto dnech energetici ČEZ za pomoci speciálního jeřábu vážícího 23é tun vyzdvihli k sešrotování.
Původní rychlouzávěr sloužil 86 let. Zařízení příští rok nahradí nová tabule stejných rozměrů. Skupina ČEZ vodní elektrárnu pravidelně rekonstruuje, díky čemuž zvládne plnit vyšší nároky na rychlou a spolehlivou dodávku bezemisní energie.
„Elektrárna na pastvinské přehradě je zdrojem špičkové elektřiny a důležitou součástí energetické infrastruktury ve východočeském regionu. Umí během několika desítek vteřin začít dodávat do sítě ekologickou energii, a Skupina ČEZ ji proto pravidelnou údržbou a modernizacemi udržuje ve výborné kondici,“ říká Róbert Heczko, ředitel Vodních elektráren ČEZ.
Při poslední modernizaci tu byla instalována nová středotlaká Francisova turbína s instalovaným výkonem 3 MW a zcela vyměněny byly vinutí třífázového generátoru, hydraulický agregát regulace turbogenerátoru a řídicí systém. Výměna rychlouzávěru tuto sérii symbolicky uzavírá.
„Za plného provozu proteče přivaděčem s délkou 22 metrů o průměru 2,5 metru k turbíně 12 kubíků vody za vteřinu. Abychom mohli v případě potřeby takovou masu vody rychle a účinně zastavit, potřebujeme spustit masivní těžký rychlouzávěr. Nezbývá nám než smeknout před prací našich předků, protože ten původní bezpečně a spolehlivě fungoval přes osm desetiletí. Souběžně provedeme modernizaci hydraulického ovládacího systému rychlouzávěru a pojezdových kolejnic,“ doplňuje František Poláček, vedoucí provozu malé vodní elektrárny Pastviny.
Masivní investice do hydroenergetiky
Skupina ČEZ za posledních patnáct let investovala do tuzemské hydroenergetiky 4,5 miliardy. Výhodnost a smysl těchto investic roste podle energetiků v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství vody.
Malá vodní elektrárna Pastviny pracující na spádu až 30 metrů byla uvedena do provozu v roce 1938 jako největší přečerpávací vodní elektrárna tehdejšího Československa. Níže po proudu Orlice se v Nekoři nachází vyrovnávací nádrž Pastviny II s malou vodní elektrárnou, která zpracovává a vyrovnává vlny vznikající špičkovým provozem elektrárny Pastviny.
Nádrž Pastviny mezi Žamberkem a Jablonným nad Orlicí v podhůří Orlických hor je skvělým tipem nejen na letní výlet. Malebná přehrada byla vybudovaná na Divoké Orlici u Klášterce nad Orlicí v letech 1933-1938. Stavba vyšla v tehdejších cenách na 40 milionů korun. Vodu překlenuje silnice mezi Králíky a Žamberkem železobetonovým mostem se dvěma oblouky.