Projekt Pražských vodovodů a kanalizací je založen na podobném principu jako přečerpávací elektrárny. V době, kdy je elektřiny nadbytek, je voda čerpána do vodojemů a ve chvíli, kdy je elektrického proudu nedostatek, se čerpadla zastaví a ulehčí energetické soustavě. Nerovnováhy v soustavě jsou v posledních letech způsobeny rostoucím využití obnovitelných zdrojů energie, které jsou závislé na aktuálních přírodních podmínkách, vysvětlují vodárny.
„Celý systém funguje automaticky. Centrální dispečink PVK dostává od přenosové soustavy online požadavky, podle nichž upravuje výkon čerpadel, a tím zvyšuje nebo snižuje spotřebu elektrické energie,“ přibližuje princip projektu generální ředitel PVK Petr Mrkos.
Potenciál vodárenské sítě pro vyrovnání těchto nerovnováh je obrovský, v Praze se totiž pro skladování vody využívá 69 vodojemů o celkovém objemu téměř 760 tisíc kubíků vody. „V první fázi jsme do pilotního projektu zapojili 3 z celkového počtu 55 čerpacích stanic, což představuje 2 MW instalovaného příkonu. Do budoucna máme připravené další čerpací stanice, které budeme postupně připojovat, a výkon dále zvyšovat,“ doplňuje Mrkos.
Spotřebitelé mohou zůstat v klidu, nedostatek vody jim nehrozí. „Každý vodojem má jasně stanovený minimální objem zásobní vody, která zabezpečí dostatek vody pro Pražany. Bezpečné zásobování obyvatel pitnou vodou je pro nás samozřejmě absolutní prioritou,“ ujišťuje Mrkos.
Projekt si vyžádal několikamilionovou investici. S návratností se počítá do dvou let. „Čerpáme vodu v době, kdy je energie nadbytek, tudíž je cena příznivější. Naším hlavním cílem není jen ekonomická úspora. Chceme ulehčit energetické soustavě a najít cestu k lepšímu využití solární, větrné a vodní energie. Věříme, že projekt otevírá dveře pro nové využití vodárenské infrastruktury v energetice,“ uzavírá Mrkos.