Dva kontroverzní vodohospodářské projekty? Experti varují

V říjnu vláda schválila přípravu první části plavebního kanálu Odra–Dunaj, který má stát 15 miliard korun a vést z Ostravy k polské hranici. Jen o několik dní později odsouhlasila zahájení projekčních prací na reálnosti vybudování přivaděče za dvě miliardy, jímž by dotekla pitná i užitková voda z přehrad Slezská Harta a Kružberk v podhůří Jeseníků na Olomoucko a Přerovsko, kde v uplynulých suchých letech chyběla. Jak nyní upozornily Hospodářské noviny, podle některých expertů jsou oba projekty vzájemně ve „střetu zájmů“. Dělily by se totiž o stejné zdroje z jedné oblasti.

Jak uvedly Hospodářské noviny, pokud by vznikla první část prezidentem Milošem Zemanem prosazovaného kanálu mezi Odrou a Dunajem, bude náročná na množství vody, které však bývá v suchých obdobích i na severu Moravy a ve Slezsku nedostatek. „Potrubí propojující přehrady ležící na řece Moravici a Hanou by však Odru a tím i kanál o část vody připravilo. Střední Morava by z přehrad z povodí Odry získala jeden kubík vody za vteřinu, a ten by podle odborníků v létě kanálu mohl chybět,“ sdělily dále Hospodářské noviny.

Děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký chápe, že vodní bilance přehrad Slezská Harta a Kružberk je kladná, že tady existuje rezerva a mohou něco obětovat. „Ale to jsou dlouhodobá čísla. Může nastat suchý rok či jen měsíc, kdy bude voda zoufale chybět a oni nebudou moci z přehrady nic pouštět. A potom by jim samozřejmě chyběla i voda v kanálu,“ řekl Hradecký. Stejně jako řada přírodovědců a ekologů s plány na vybudování kanálu Odra–Dunaj nesouhlasí.

Alternativní zásobování Hané

Hospodářské noviny dále připomenuly, že 50 kilometrů dlouhé potrubí vedené ze Slezské Harty nebo Kružberka by mělo podle plánů ministerstva zemědělství dodávat na Hanou pitnou vodu, ale i vodu pro zemědělství i průmysl nejdříve po roce 2028. Fakta, že Moravice ani Odra nemají žádný závratný průtok ani nyní, kdy je vody dost, podle nich ukazují data Českého hydrometeorologického ústavu. Během letošního prosince v Kružberku pod nádrží protéká méně než dva kubíky za vteřinu. Odrou v Bohumíně, za kterým by první část kanálu Odra–Dunaj přecházela do Polska, nyní proudí kolem 23 kubíků za vteřinu.

Povodí Odry klíčovým hráčem projektů

Obě stavby by měly vzniknout v oblasti působnosti Povodí Odry, které však nemá obavy, že v řece Odře chyběla v dalších letech voda. Prostřednictvím mluvčí Šárky Vlčkové podnik poukázal na průměrné přebytky vody, které v obou přehradách jsou. Vyloučeno není ani využití pitné voda z úpravny vody v Podhradí u Vítkova. Tu vlastní a provozuje SmVaK Ostrava. Jedná se o největší úpravárenský provoz v regionu a podle zástupců společnosti má volnou výrobní kapacitu, kterou je schopna v případě potřeby a požadavku dodávat do vodárenského systému. Ostatně také kvůli prodloužení jedné z větví Ostravského oblastního vodovodu směrem dále na jih byl systém z hlediska zdrojů, kapacit úpraven a přivaděčů rozvíjen ještě za předlistopadové éry.

„Vláda České republiky uložila ministru zemědělství zahájit přípravu investičního záměru přivaděče k posílení vodních zdrojů v povodí Moravy vodou z povodí Odry. Zpracováním investičního záměru bude pověřeno Povodí Odry, státní podnik, který se začne problematikou neodkladně zabývat,“ sdělil v listopadu redakci vodarenstvi.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Podle mluvčí Šárky Vlčkové je podnik připraven vládou stanovený úkol splnit. Bílý dále uvedl, že investiční záměr bude návrhy na posílení vodních zdrojů v povodí Horní Moravy vodou z povodí Odry řešit etapovitě.

Ožívají desítky let staré plány

Podle mluvčího SmVaK Ostrava Marka Síbrta nejsou úvahy o propojení povodí Odry a Moravy pro vodárenské účely nové. O zásobování Olomoucka z Úpravny vody Podhradí se totiž uvažovalo již v 70. a 80. letech minulého století, což byl jeden z důvodů, proč bylo rozhodnuto o vybudování nádrže Slezská Harta a proč byla Úpravna vody Podhradí technicky navržena na danou výrobní kapacitu. V 80. letech minulého století se uvažovalo o výstavbě další úpravárenského provozu v areálu a navýšení výrobní kapacity až na 5 500 litrů za sekundu.

Síbrt také upozornil, že Moravskoslezský kraj disponuje robustním a flexibilním páteřním systémem pro výrobu a distribuci pitné vody v regionu – Ostravským oblastním vodovodem, který má volnou kapacitu/rezervy více než 900 litrů za sekundu, jimiž by mohl řešit problémy s lokálními zdroji především podzemní vody v jiných částech České republiky. Ostatně systém vodu na Přerovsko již dodává a současná kapacita přivaděče, který končí u Hranic nad Moravě není aktuálně plně využita a pitná voda pro tuto lokalitu by tak v případě potřeby byla k dispozici prakticky okamžitě.