V Brně prověří pitnou vodu

blank

Pitná voda v Brně splňuje přísné požadavky dané platnou vyhláškou a kontrolují se v ní všechny limity včetně pesticidů a dalších škodlivých látek. Jestli však neobsahuje nepatrné a běžnými testy ani nezjistitelné množství mikroplastů, hormonů, antidepresiv z léčiv, nebo dokonce drog bude zjišťovat projekt Za zdravější a lepší vodu v Brně pracovníků Brněnských vodáren a kanalizací. Několikaměsíční výzkum přijde na 2,5 milionu korun.

„V rozborech vody půjdeme nad rámec běžných testů zaměřujících se na kvalitu vody. Na vytipovaných místech vodovodní soustavy budeme mít možnost sledovat hladinu některých látek na úrovni, která se dosud nesleduje,“ sdělil Právu Jan Zámečník z vedení vodáren, podle kterého by mohlo jít o velmi malé množství škodlivých látek, které se do vody dostaly ještě před tím, než byla vyčištěna a dodána do vodovodní sítě.

„Vodovodní síť města Brna je součástí Brněnské vodárenské soustavy, která je zásobována ze dvou hlavních zdrojů pitné vody – z prameniště podzemní vody v Březové nad Svitavou a z úpravny vody Švařec, která upravuje povrchovou vodu z vodní nádrže Vír na řece Svratce. Tři odběrná místa, na nichž se bude sledovat kvalita vody, budou jedno přímo na prameništi Březová, další na přítoku do úpravny vody Švařec a poslední při odtoku z této úpravny,“ vysvětlilo Právo.

WHO: Mikroplasty v pitné vodě představují minimální riziko

Světová zdravotnická organizace v loňské zprávě uvedla, že množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro konzumenty vážnější zdravotní riziko. Podle organizace je nutné sledovat, jak se bude obsah plastů v pitné vodě vyvíjet do budoucna.

WHO zdůraznila, že plastové částice větší než 150 mikrometrů člověk v zásadě nevstřebává. Naopak se organizace domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat.

WHO varuje před možným nebezpečím v budoucnosti. Pokud bude totiž podle ní plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, v horizontu jednoho století by mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. Organizace rovněž připomíná zcela klíčovou roli čištění užitkové vody, díky čemuž je možné z vody dostat až 90 procent mikroplastů, které obsahuje.

Například tuzemský Státní zdravotní ústav neuvažuje o tom, že by mikroplasty zařadil mezi ukazatele kvality pitné vody. Podle jeho vyjádření rovněž neexistují vážné indicie, že by tyto částice představovaly pro člověka zdravotní riziko. Ředitelka ústavu Helena Kazmarová řekla, že by musel existovat důkaz či podezření, že jsou tyto částice při požití pro člověka nebezpečné. K tomu by muselo být navíc jasné, při jaké koncentraci může k poškození zdraví dojít. Také je nutné mít jasnou a standardizovanou analytickou metodu, jak mikročástice ve vodě spolehlivě určit.

Evropská unie chce od roku 2020 omezit vědomé přidávání mikroplastů do výrobků. Díky tomu má být zabráněno až 400 000 tisíc tun plastového odpadu, který by během dalších 20 let skončil v přírodě.

Scroll to Top
Vodárenství.cz
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.