Nejvyšší kontrolní úřad prověřil prostředky, které rozdělovaly Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na protipovodňová opatření v letech 2016 až 2018. Peníze na tato opatření jdou ze státního rozpočtu a z fondů EU. Každý rok podle něj resorty rozdělily průměrně 1,4 miliardy korun. To je ale jen třetina předpokládaných investic. Více než polovina opatření, která MZe a MŽP navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 ani nezačne. MŽP se podle úřadu zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření. V aktivních záplavových zónách se navíc stavělo. Na sdělení Nejvyššího kontrolního úřadu zareagovalo Ministerstvo životního prostředí.
„Prostředky MŽP, jejichž čerpání kontroloval Nejvyšší kontrolní, cílí i na přírodě blízká protipovodňová opatření na korytech vodních toků a v přilehlých nivách. Těžiště žadatelů o dotaci na tato opatření tak leží na správcích vodních toků, tedy státních podnicích povodí, a na státním podniku Lesy ČR. Ministerstvo životního prostředí opakovaně jednalo s podniky povodí i s Ministerstvem zemědělství, aby čerpaly a upřednostňovaly prostředky na přírodě blízká povodňová opatření z našich dotačních programů. Ta pomůžou nejenom proti povodním, ale také jsou to opatření, která velmi efektivně pomohou se zadržováním vody v krajině. Vedle pozitivních efektů pro životní prostředí navíc čerpání prostředků z evropského Operačního programu Životní prostředí ušetří prostředky ze státního rozpočtu. V posledním půlroce jsme také dokonce zvýšili dotační podporu těchto opatření z 85 na 95 %, což je další z pozitivních motivací směrem k podnikům povodí. Žadatelé ale k podávání žádostí na realizaci projektů nijak jinak donutit nemůžeme, a týká se to samozřejmě všech žadatelů, nejenom povodí,“ sdělila v prohlášení mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Podle ní z šetření NKÚ není zřejmé, proč některé stavební úřady povolují výstavbu v aktivních záplavových zónách, což je zákonem zakázáno. „Budeme určitě jednat s Ministerstvem pro místní rozvoj, pod které spadají stavební úřady, aby zajistilo nápravu a důslednou metodickou pomoc svým stavebním úřadům,“ doplnila Roubíčková.
