Další komplikace na Frýdlantsku

Hrozbu ztráty pitné vody kvůli polskému dolu Turów mají na Frýdlantsku odvrátit například dva přivaděče vody. Část majitelů pozemků však plán blokuje. Podle města chtějí příliš peněz nebo nekomunikují. Přivaděče mají vést směrem na Bulovku a na Kunratice u Frýdlantu.

„Bohužel, osm vlastníků pozemků teď všechno blokuje. Buď mají nesmyslné finanční požadavky za to, že by přes jejich pozemky měl vodovod vést, nebo nás úplně ignorují. Nekomunikují s námi, nepřebírají si poštu, nereagují. A stát je v tomhle bezzubý, protože nejsme schopni si jejich souhlas vynutit. Hrozba ztráty vody není legrace, je to ohromný průšvih, a ti majitelé pozemků nám v tom nijak nepomáhají,“ sdělil starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Frýdlantská vodárenská společnost si nechala zpracovat studii, která hovoří o tom, že by za 20 let v obcích, které jsou blízko Turówa, mohly úplně vyschnout studny a ve veřejném vodovodu bude chybět 14 litrů vody za sekundu. V Dětřichově, Kunraticích, Heřmanicích, Višňové, Habarticích, Pertolticích a Černousích je tak nutné vybudovat přivaděče vody.

„Máme navržené trasy pro ty dva přivaděče, je to v rozumné variantě, nic megalomanského. Jenže bez územního rozhodnutí nemůžeme pokračovat v projektování. A územní rozhodnutí nezískáme, dokud od všech vlastníků dotčených pozemků nezískáme souhlas. Takže to teď stojí,“ řekl ředitel Frýdlantské vodárenské Petr Olyšar. S majiteli dotčených pozemků se chce opět spojit a komunikovat.

„Jiná trasa přivaděčů je hypoteticky možná, ale bojím se, abychom pak kvůli deseti metrům, kterým bychom se museli vyhnout, nebyl přivaděč ve výsledku o kilometr delší a tím pochopitelně dražší. Například část potrubí pro Heřmanice jsme navrhli položit do tělesa zrušené železniční tratě, takže se nám podařilo obejít některé soukromé vlastníky, protože zrušenou trať vlastní obce. Takže někde jsme se problémům uměli vyhnout, ale někde to nejde. Je to těžké. Teď tady voda je, a těžko se proto některým lidem vysvětluje, že v budoucnu o ni kvůli Turówu přijdou. Oni ji teď mají, mají i svůj vlastní zdroj vody, a tak je víc nezajímá,“ dodal Olyšar.

Uplatňovat institut veřejného zájmu zatím nejde. „Tohle se při přípravě podobných projektů stává. Většina vlastníků je rozumných, ale pak se najdou jednotlivci, kteří zneužívají toho, že jejich pozemky není možné obejít. Pevně věřím, že jednání nakonec dopadnou úspěšně, a především vlastníka těch nejrozlehlejších pozemků přesvědčíme. Byl bych velmi nerad, kdybychom museli sahat k poslední instanci, což je vyvlastnění. Tomu se chceme vyhnout. Na druhou stranu, když někde chcete udělat vodovod, který je pro danou lokalitu důležitý a obejít pozemky toho vlastníka v podstatě není možné, tak jiné řešení v případě nedohody nezbude,“ uzavřel hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu, spodní část takzvané dobývky by měla být 30 metrů pod hladinou moře. Kraj je skeptický k polskému ujišťování, že rozšíření dolu nebude mít negativní dopad na hluk, prašnost a kvalitu vody na české straně hranice. Na německé straně se obávají, že se budou propadat mosty, cesty a praskat domy. Polská strana již přiznala možný dopad v podobě úbytku podzemní vody směrem k osadě Uhelná.