Kořínek k historii a průzkumům věžových vodojemů

Věžové vodojemy. Technické ikony vodárenství. Jsou specifické vývojem konstrukčním, materiálním, vývojem vlastních vodárenských technologií a uplatňováním architektonických dobových trendů na vertikálních stavbách, říká odborník  Robert Kořínek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka Ostrava. Jeho text publikoval portál tzb-info.cz, který je v plném znění k dispozici zde.

Na prezentaci Roberta Kořínka se letos na konferenci Pitná voda ve Zlíně zaměřila i redakce vodarenstvi.cz. Podle něj jsou věžové vodojemy výškově dominantní stavby, které nezabírají příliš rozsáhlé části pozemku a pro veřejnost bývají v mnoha případech architektonicky přitažlivé. „Věžový vodojem může po svém vyřazení z provozu zůstat důstojným pomníkem připomínající minulost daného místa,“ uvedl. Jako příklad uvedl železobetonový věžový vodojem v Chrudimi, jenž byl dokončen před více než 115 lety, vodojem společnosti Plzeňský Prazdroj nebo věžový vodojem v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě.

„Existují také vodojemy, u kterých bylo již v době projektování dáno, že budou sloužit také jinému než vodárenskému poslání,“ narážel Kořínek na skutečnost, že mnoho vodojemů má také roli rozhledny. K nejvýznamnějším projektům přestavby věžových vodojemů zařadil proměnu 42 metrů vysokého vodojemu v pražské Libni, která začala před 11 lety. Díky modernizaci došlo v jedné části k obnově vnějšího pláště stavby, pod věží byl vybudován komunikační uzel propojující věž s prostory relaxačního centra a v druhé části dělníci postavili garáže.