Kanál Dunaj-Odra-Labe chtějí pozastavit starostové 56 obcí a měst

Starostové téměř šesti desítek měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Média o tom informovala senátorka Jitka Seitlová, podle které je připravena studie proveditelnosti stavby, která má stát stovky miliard korun.

V okolí plánované trasy žije více než 110 tisíc obyvatel. Starostové podle portálu irozhlas.cz navrhují, aby byla vypuštěna chráněná územní rezerva průplavu a ukončeno financování přípravy záměru, pokud nebude prokázán zcela nezpochybnitelný přínos této stavby pro region a Českou republiku.

Obávají se totiž nepříznivého vlivu stavby a provozu kanálu na povrchové toky a koloběh podzemních vod. Některé obce také podle Seitlové nesouhlasí s vedením koridoru napříč jejich územím a nelíbí se jim zábor tisíců hektarů zemědělské půdy. „Memorandum jsem spolu se senátorem Petrem Orlem zaslala ministrovi dopravy, vládě a premiérovi Andreji Babišovi,“ uvedla Seitlová.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová také uspořádala v červnu veřejné slyšení na půdě Senátu ČR, na kterém zazněly argumenty pro i proti záměru. „Máme velké obavy z toho, že by tato stavba přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo podzemní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ řekl starosta Lipníku Miloslav Přikryl.

Skeptický je i hranický starosta Jiří Kudláček. „V současné době nejsme schopni dostavět a udržovat stávající silniční síť, máme velké rezervy také na železnici, kdy bychom mohli zvýšit využitelnost tratí. Jít do projektu za 600 miliard korun je podle mě nereálné,“ zhodnotil Kudláček.

Podle projektu se má rovněž z Přerova stát největší vnitrozemský přístav Evropy, kde by kromě napojení na silniční, vodní a železniční dopravu mělo vzniknout propojení na letiště. Ředitel společnost Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík ale uvedl, že by díky koridoru získal Přerov na přitažlivosti. „V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum s napojením na všechny druhy dopravy – silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je velký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ shrnul výhody Kolařík.