Vodohospodáři mezi plavebními komorami Vnorovy I a Veselí nad Moravou provádí práce, jejichž cílem je zajištění bezpečného provozu plavidel. Náklady přesáhnou 50 milionů korun. Stavba je financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury. V uplynulých měsících Povodí Moravy dokončilo opravy Baťova kanálu v úseku mezi Huštěnovicemi a Babicemi. V prosinci 2018 tomu také bylo 80 let od jeho otevření.
„Každoročně se zvyšující počet návštěvníků a plavidel si vybírá svou daň. Zaměstnanci Povodí Moravy v loňském roce napočítali v plavebních komorách více než 3500 lodí, které převážely téměř 17 tisíc cestujících. Zemina z břehů a hrází současně lokálně zanáší dno kanálu a tím snižuje plavební hloubku, která může vést až k omezení provozu,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Stavba podle vodohospodářů navazuje na opravy předchozích úseků. „Stavbu jsme rozdělili na dvě etapy. V první etapě od října 2019 do konce dubna 2020 budeme provádět práce v úseku od plavební komory Veselí nad Moravou po železniční most. Dojde k odstranění nánosů a provedení opravy opevnění lomovým kamenem. Ve druhé etapě od října 2020 do konce dubna 2021 dojde k znovuvypuštění kanálu, ale tentokrát jen v úseku od plavební komory Vnorovy I po železniční most. V tomto úseku budou probíhat také hlavní stavební práce,“ popsal ředitel Závodu střední Morava Povodí Moravy Pavel Cenek.
První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.