Tuzemským vodním elektrárnám se po loňském podprůměrném roce dařilo v letošním prvním pololetí o něco lépe. Důvodem totiž bylo větší množství dešťových srážek a postupné tání sněhu. Vyplývá to z vyjádření oborových sdružení a firem.
„Nejvyšší meziroční nárůst, téměř 55 procent, zaznamenala největší vodní elektrárna České republice – Orlík s 180,2 GWh. O polovinu vzrostla výroba také v elektrárnách Kamýk, Slapy a Štěchovice I. Nejstarší výrobna kaskády, elektrárna Vrané, vyrobila meziročně více o téměř 40 procent. Na stejné úrovni jako loni zůstala výroba malé vodní elektrárny Lipno II,“ sdělil ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.
Někteří provozovatelé označovali loňský rok z hlediska výroby za nejhorší. „Mohu potvrdit, že letošní rok je lepší asi o 20 procent. Trochu zapršelo, především v květnu, i sněhu bylo více. V současné době však jsou malé vodní elektrárny na minimu, některé již odstaveny. Jaký bude podzim, těžko říci,“ uvedl prezident spolku Asociace hydroenergetiků ČR Zdeněk Nováček.
Podle předsedy Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimíra Zachovala sdružení ucelenou statistiku o objemech výrob svých členů nemá. Z vlastní zkušenosti však hovořil o provozu malé vodní elektrárny v Jeseníkách. „Letošní výroba je v důsledku zimy bohaté na sníh, relativně pozvolného tání a alespoň trochu deštivého jara výrazně lepší než loni. Již nyní máme vyrobeno o 100 megawatthodin více než loni za celý rok,“ uvedl Zachoval. Proti prvním šesti měsícům loňského roku naopak klesla výroba přečerpávacích elektráren.
