Toman: Ochranu vodních zdrojů je nezbytné zohlednit v rozpočtech EU

Ministr zemědělství Miroslav Toman na Žofínském fóru v Praze hodnotil současný stav a možnosti českého zemědělství. Hovořil o klimatických změnách, stavu půdy a pozemkových úpravách, kvalitě dozorových orgánů, glyfosátu a o vodním hospodářství.

 „Jednou ze zásadních výzev současného zemědělství jsou klimatické změny, dostatečně varovná by pro nás měla být čím dál častější období sucha. Proto zpřísňujeme hospodaření s ornou půdou, zaměřujeme se na pozemkové úpravy, které zadržují vodu v krajině, a na další opatření v boji proti suchu,“ řekl Toman. Díky pokrytí ochrany vodních zdrojů z rozpočtů EU budou podle Tomana zemědělci schopni o přírodní zdroje řádně pečovat.

„Nemůžeme mít na zemědělce stále více požadavků a přitom jim snižovat množství peněz. Chceme, aby se řádně starali o krajinu, budovali remízky, biopásy a podobně, a proto je musíme v těchto aktivitách podporovat. Zásadně proto nesouhlasím se zařazením environmentální platby a platby citlivým sektorům do případného zastropování,“ uvedl dále Toman. Zhodnotil rovněž výsledky agrárního zahraničního obchodu. U něj se prohloubila záporná bilance o 24 %.

Za loňské sucho požadují zemědělci 2 miliardy

Stát proplácí zemědělcům škody způsobené suchem. V první fázi posílali zemědělci žádosti na krmné plodiny. Zemědělský intervenční fond jich v tomto případě přijal zhruba 9600 bezmála za miliardu. Ve druhé fázi chtějí farmáři kompenzace za škody na tržních plodinách, celková suma již přesáhla miliardu korun. Mezi zemědělci panují obavy, že se mohl loňský scénář opakovat.

Na mnoha místech je stále málo podzemní vody. Sucho způsobilo zemědělcům v roce 2018 miliardové škody a stát se nabídl, že jim ztráty vykompenzuje. Ihned po této informaci Státní zemědělský intervenční fond zahltily tisíce žádostí. „Zájem byl enormní. Sucho v roce 2018 postihlo téměř 95 procent našeho území, to znamená, že bylo velké. Dále byl širší výčet plodin, na které bylo možné žádat,“ podotkla mluvčí fondu Vladimíra Nováková.

„Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje. Křivka produkce oxidu uhličitého posledních sto padesát let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst také teplota. Už nikdo nepochybuje o tom, že se nás změna klimatu týká,“ shrnul v závěru roku Miroslav Trnka z projektu Intersucho, který v zemích střední a jihovýchodní Evropy sleduje zemědělské sucho z měřitelných dat od Českého hydrometeorologického ústavu a od CzechGlobe.