Česko má dokumentaci pro proces EIA kvůli dolu Turów

Polská strana dodala doplněnou dokumentaci o vlivu chystaného rozšíření hnědouhelného dolu Turów na životní prostředí. V dole se těží na ploše zhruba 45 kilometrů čtverečních, nově se má rozšířit až o 11 kilometrů čtverečních, což by umožnilo provoz přilehlé elektrárny. Informoval o tom Deník.

V souvislosti se ztrátou podzemní vody je nejohroženější část Hrádku nad Nisou-Uhelná. Čeští geologové se obávají až osmdesátimetrového prohloubení dolu pod úroveň hladiny moře. K poklesu hladiny podzemní vody však na českém území došlo už v 80. letech. Poláci ve studii víceméně uvedli, že rozšíření bude mít jen minimální dopady na českou vodu či ovzduší.

„Na českém území značně vzdáleném od hranic Žitavské pánve, jako je například Frýdlant nebo Chrastava, nehrozí ztráta podzemní vody do doby úplného vytěžení dolu plánovaného v roce 2044,“ píše se ve studii. Studie vylučuje také vliv na povrchovou vodu. Poláci ale připustili, že částečné snížení vodní hladiny může způsobit odběr vody v oblasti takzvaného jímání Uhelná, která slouží jako vodní zdroj pro oblast Hrádecka.

Podle studie by bylo vhodným řešením vybudování až 100 metrů hluboké protifiltrační clony na trase proudu podzemní vody, která napájí tamní odvodňovací vrty. „Tato clona eliminuje další snižování vodní hladiny u všech vodonosných útvarů v oblasti nacházející se jižně od jižního zlomu,“ tvrdí studie.

Češi však počítají s mnohem výraznějšími dopady, než připouštějí Poláci. Studie si také nechaly vypracovat vodárenské společnosti na severu Čech. Ty počítají s opatřeními za více než dvě miliardy korun, které obsahují například prodloužení vodovodů, rekonstrukce úpraven vody či zkapacitnění čistíren. „Nelze čekat až na projev dopadů a vystavit riziku na 30 tisíc obyvatel postižené lokality. Určitá opatření jsme nuceni provést preventivně i v případě, že nedojde k dopadům v plném rozsahu,“ řekl před časem mluvčí Severočeské vodárenské společnosti Jiří Hladík.

Česká vláda již v souvislosti s ochranou vodních zdrojů v severních Čechách kvůli rozšiřování dolu vyčlenila 60 milionů. Dnes se dobývací prostor nachází kilometr od hranice. Po rozšíření to má být jen 300 metrů.