Před patnácti lety se ztráty vody v Šumperku pohybovaly kolem padesáti procent. Dnes je to pětkrát méně. Podle ŠPVS za tím stojí důsledný systém systému monitoringu sítě a řada preventivních opatření.
„Monitoring měří spotřebu vody v malých okrscích vodovodní sítě prostřednictvím zařízení pro dálkové měření a přenos dat. Zaměstnanci dispečinku mohou rychle zjistit nestandardní spotřebu, která je vyhodnocena jako pravděpodobný únik vody. Největší úniky vody jsou nejčastěji zapříčiněny havárií, kdy je nejdůležitější odhalit místo úniku a problém napravit. Důležitým faktorem je čas, protože čím dříve je problém odhalen a napraven, tím nižší je nejen ztráta vody, ale i případné další škody, které může unikající voda způsobit,“ vysvětlil obchodní ředitel společnosti Jan Havlíček. Podle něj je úroveň dvanácti procent ztráty vody finální a nelze ji již dále zásadně snižovat.
Prvenství drží Hlučín
Město na Opavsku se může pochlubit nejnižšími úniky vody v České republice, které se v tuzemsku pohybují kolem 16 procent. V případě hlučínských vodáren je to kolem čtyř procent. „Hlavním faktorem je podrobná analytická činnost a samozřejmě důkladná znalost vodovodní sítě, tedy její stáří a složení. To je alfa a omega všeho. Do toho vstupuje systematické vyhledávání úniků za pomoci různých přístrojů, například půdních mikrofonů, tak můžeme odhalit, kde voda z potrubí uniká,“ řekl v létě Právu Petr Schimánek z hlučínských vodáren.
Snížení ztrát vody má také synergický příznivý dopad na ekologii, ale i ekonomiku. „Vyšší ztráty totiž vždy musí někdo zaplatit, protože distributor musí nakoupit od dodavatele i tu vodu, která případně nezužitkovaná unikne do země. Úniky se pak promítnou v konečné ceně pro spotřebitele,“ podotkla mluvčí hlučínské radnice Ivana Gračková.
Ilustrační foto (rehau.com)