Jihočeský vodárenský svaz (JVS) loni prodal více než 16 milionů kubíků vody, přesto na valné hromadě zaznělo, že jde stále o hodnotu limitně blízkou technologickým a provozním minimům vodárenské soustavy. Díky rozvoji místní ekonomiky se zvýšila spotřeba vody v několika menších jihočeských městech. Tradičně největší odběr mají České Budějovice nebo táborská oblast. Prioritou podle svazu je posílení odolnosti soustavy.
„Stále se proto potřebujeme dohodnout s okresními městy využívajícími své vlastní zdroje vody, aby ze soustavy čerpaly sjednané minimální odběry,“ uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Antonín Princ. JVS v jihočeském regionu zásobuje pitnou vodou 400 tisíc obyvatel. Nejvíce vody loni od svazu odebraly České Budějovice a oblast Táborska.
V tiskové zprávě JVS dále uvedl, že rozvoj místní ekonomiky přispěl ke zvýšení spotřeby vody například o šest procent v Soběslavi, o třináct v Kaplici nebo o čtrnáct procent v Bechyni. „U obcí bez vlastních zdrojů byl loni průměrný růst odběrů o dvě až pět procent. Největší pozitivní vliv na celkový odběr mají malé obce a odběratelé, kteří omezují lokální zdroje,“ uvedl svaz, který loni dosáhl zisku 7,6 milionu.
JVS loni vydal na investice 161,4 milionů korun a dalších 23 milionů směřovalo na plánované opravy majetku. Využíval zároveň státní a krajské dotace. Loňská povodeň znovu prověřila odolnost vodárenské soustavy, která nahradila několik lokálních zdrojů. Úpravna vody Plav se musela řadu měsíců vyrovnávat s extrémním zákalem surové vody v římovské přehradě.
„Jihočeská vodárenská soustava představuje nenahraditelný zdroj pro všechny členy svazu. Jeho nezastupitelnost postupně nabývá na větším významu. Prioritou proto musí zůstat udržení řádného provozu a rozvoje soustavy,“ dodal Princ.
