Na Baťově kanále může začít hlavní plavební sezona. Povodí Moravy v současnosti dokončuje poslední úpravy, aby byl zajištěn bezproblémový průběh. Oficiálně sezona odstartuje 1. května slavnostním otevřením kanálu na Erbenově nábřeží v Kroměříži. Tam by se měla cesta v budoucnost prodloužit. Přípravu na sezonu negativně ovlivnila loňská povodeň.
„Od konce minulé plavební sezóny jsme veškerou činnost zaměřili především na odstraňování následků povodně, poté na každoroční opravy a údržbu,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy David Fína. Před začátkem sezony vodohospodáři vyčistili horní i dolní ohlaví všech 13 plavebních komor, ze dna odtěžili sedimenty a provedli standardní údržbu.
Novinkou pro letošní sezonu je opravená plavební komora ve Veselí nad Moravou. „Na komoře ještě probíhají drobné dokončovací a seřizovací práce tak, aby bylo vše připraveno na zahájení sezóny 1. května,“ upřesnil generální ředitel. Dlouhodobým cílem podniku je postupná modernizace všech plavebních komor, které byly postaveny ve třicátých letech minulého století.
Hlavní plavební sezona potrvá až do konce září. „V letošním roce Povodí Moravy opět zajistí provoz plavebních komor také během státních svátků 1. a 8. května. Tedy první dva prodloužené víkendy v květnu budou plavební komory v provozu od čtvrtka do neděle,“ řekl doplnil Fína. Baťův kanál, původně vybudovaný pro přepravu uhlí (1934 – 1938), se trvale stal významnou turistickou atrakcí a centrem rekreační plavby, kterou v roce 2024 využilo zhruba 85 000 návštěvníků.
Bohatá historie kanálu
První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala průmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa.
Pro rodinnou firmu měly regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.
Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let.
Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.
