V polovině září zasáhly velkou část naší země vydatné dešťové srážky následované povodněmi. Varování meteorologů byla tentokrát velice přesná, vodohospodáři operativně reagovali odpouštěním kapacit v nádržích, aby dokázala vodní díla zachytit povodňové vlny. Města a obce aktivovaly na řadě míst protipovodňová opatření s cílem zabránit největším škodám.
Extrémní počasí potvrdilo důležitost významných vodních staveb pro zmírnění následků povodní. Ať se jednalo o Vltavskou kaskádu na jihu a ve středu Čech, systém rybníků vybudovaných již před staletími na Třeboňsku, který uchránil významnou část jižních Čech v povodí Lužnice, nebo nádrže v působnosti Povodí Moravy. Ty ochránily velkou část Vysočiny a jižní Moravy. Část povodí Odry chráněná údolními nádržemi na východě v Beskydech a na západě v podhůří Jeseníků situaci také díky precizní práci vodohospodářů zvládla.
Nejtragičtější dopady logicky zaznamenaly mikroregiony, které takto chráněny nejsou. Jedná se především o Krnovsko a Opavsko, kde se několik desítek let jedná o výstavbě nádrže Nové Heřminovy, která se stále odkládá. Zaplavena byla také významná část Ostravy v důsledku protržení hráze u soutoku Opavy a Odry a centrální čistírna odpadních vod největšího města v regionu bude řadu měsíců mimo provoz. Odstaveny jsou také ostravské úpravny vody a ústřední čistírna odpadních vod ve městě, jejíž zprovoznění potrvá několik měsíců.
Tragické následky mělo řádění velké vody na Jesenicku. Odstraňování protipovodňových škod bude trvat několik let a vyžádá si desítky miliard korun. První programy na pomoc postiženým regionům se rozjely, další jistě budou s ohledem na rozsah škod následovat. Příroda opět ukázala svou sílu a upozornila nás na to, že abychom byli extrémním výkyvům počasí schopni čelit, musíme kombinovat několik přístupů, které vytvoří komplex účinných opatření: odpovědnou péči o krajinu a hospodaření v ní, přírodě blízká protipovodňová opatření a nádrže v potenciálně rizikových částech naší země.