„V současné době jsou již vybudována technická a přírodě blízká opatření v povodí horní Opavy. Zásadní prvek efektivního dosažení potřebné povodňové ochrany tohoto území, což je vodní nádrž k akumulaci povodňových průtoků Nové Heřminovy, však stále chybí. Jasně se ukazuje, že přírodě blízká opatření a drobná doprovodná opatření v povodí přispívají ke zmírnění malých povodní, ale na zvládání extrémních povodňových situací nemají prakticky vliv,“ zdůrazňuje v prohlášení Povodí Odry.
Podle vodohospodářů by měl stát jednoznačněji prosazovat významná infrastrukturní technická opatření, především vodní díla budovaná ve veřejném zájmu obyvatel v povodích ohrožených povodněmi. Místo toho podle podniku probíhají pouze diskuze se zájmovými subjekty o prokazování efektivnosti technických řešení pro dosažení očekávaných snížení dopadů povodní, které ohrožené obyvatelstvo očekává. Efekty technických opatření prevence před povodněmi jsou naprosto zřejmé a jasně předvídatelné, říká státní podnik. Obec nicméně váže referendum z roku 2008, v němž obyvatelé přehradu odmítli. Od té doby se podařilo státu vykoupit drtivou většinu potřebných pozemků i nemovitostí a zbourat je. V březnu 2019 se v Nových Heřminovech uskutečnil průzkum, v němž lidé souhlasili se zastavením blokace výstavby přehrady výměnou za obchvat obce.
Desítky let překážek, říká ministr
Podle ministra zemědělství Marka Výborného se stavba vodního díla desítky let potýká s překážkami různých organizací. „Pokud by dnes přehrada stála, Krnov i Opava by byly ochráněny, škody by nebyly takové, jaké jsou teď. Chci požádat všechny zúčastněné, udělejme vše pro to, aby stavba byla zahájena. S jejím začátkem počítáme v roce 2027, kdyby to bylo dříve, bylo by to jen dobře,“ říká Výborný. Jako příklad využití přehrad v praxi v moravskoslezském regionu nabízí vodohospodáři beskydské vodní nádrže, které ochránily před velkou vodou desítky tisíc obyvatel od Frýdlantu, přes Frýdek-Místek až po Ostravu. Ve Frýdku-Místku snížily katastrofální povodňovou vlnu odborným odhadem z 1 300 metrů krychlových za sekundu na 770.
Transformace stoleté vody na pětiletou
„Vodní dílo Nové Heřminovy je navrženo k transformaci stoleté vody na vodu pětiletou, to znamená 209 metrů krychlových za sekundu umí v profilu hráze ztlumit na 100 kubíků. Během aktuální povodňové situace řeka Opava kulminovala v Krnově při 250 metrech krychlových za sekundu, respektive vyšší průtoky již vodoměrná stanice nemohla měřit. Pokud by nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v Krnově řeka Opava kulminovala při 150 metrů krychlových za sekundu a voda by v části města, které přináleží povodí řeky Opavy, což je jeho rozhodující část, nevybřežila a zůstala v korytě. Řeka Opava kulminovala v Opavě při 500 metrech krychlových za sekundu, a pokud by nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v Opavě stejnojmenná řeka kulminovala při 330 metrech krychlových za sekundu a opět by nevybřežila a zůstala v korytě,“ konstatuje generální ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč.
Drobná doprovodná opatření zvládnou desetiletou vodu
Efekt vodního díla by byl podle něj výrazný a neocenitelný. Přírodě blízká opatření a drobná doprovodná opatření v povodí nemohou podstatně přispět ke zvládání extrémních povodňových situací, ale zvládnou maximálně desetiletou vodu. „K tomu je nutné zdůraznit, že efekt vodního díla Nové Heřminovy by pokračoval níže po řece Opavě a významně by pomohl úseku Odry pod soutokem s Opavou v Ostravě, kde dochází od neděle včetně dnešního dne k trvalému přelévání hrází a jejich rozplavování a zaplavování některých městských částí, zejména Přívozu,“ doplnil Tkáč.
