Redakce portálu Průmyslová ekologie se obrátila na ředitele Vodovodů a kanalizací Beroun Jiřího Paula a zajímala se o jeho pohled na ztráty vody v České republice, které se pohybují kolem 15 procent, možné procentuální vyčíslení ztrát nebo to, jak se mohou ztráty suroviny v budoucnu měnit.
Z historického hlediska je podle Paula 15 procent velký pokrok. „Ve druhé půlce devadesátých let byly ztráty vody, nebo řekněme spíše nefakturovaná voda, přes 34 %. To byl republikový průměr. Poslední verifikovaná data z benchmarkingu ministerstva zemědělství – jsou z roku 2020. V tomto roce byl průměr v ČR necelých 17 %. Medián dosáhl hodnoty 14,11 % – polovička provozovatelů tedy na tom byla lépe, a naopak. Takto čísla tedy vypadají pozitivně,“ vysvětluje Paul.
Horší je podle něj absolutní vyjádření ztrát. „V roce 2020 se nevyfakturovalo, zjednodušeně řekněme ztratilo, 93 milionů metrů krychlových pitné vody. To je takové množství vody, které by stačilo na zásobení více než 2,5 milionu lidí,“ pokračuje Paul. Ztráty je podle Paula vyčíslit možné, ale pouze pro určitý systém. „Je totiž velký rozdíl mezi tím, když voda gravitačně přiteče z pramenních zářezů přímo do vodojemu, nebo když ji provozovatel kupuje, někdy několikátý v pořadí, jako vodu předanou. Navíc se k tomu přidávají náklady na distribuci,“ uvádí dále Paul.
V rozhovoru se zaměřuje na nedostatky u menších systémů a provozovatelů. „Pod 15 procent se v průměru dostávají jen provozovatelé systémů zásobujících mezi 130 tisíci až milionem obyvatel. Průměr u těch menších je kolem 20 procent a maximální hodnoty přesahující dokonce 97 procent,“ upozorňuje ředitel berounských vodáren.
Kompletní odpovědi Jiřího Paula najdete zde.
