Za nezákonný odběr vody až několik let odnětí svobody

blank

Nezákonný odběr vody, ale i jiné nešetrné zásahy do životního prostředí, budou „odměňovány“ přísnými tresty. Evropská komise v prosinci zveřejnila návrh směrnice, která by měla zavést právní rámec pro postihy pachatelů trestné činnosti vůči životnímu prostředí. A právě jedním z nově trestaných činů jsou i nezákonné odběry vody. Text je převzat z portálu ceskestavby.cz.

Návrh nové směrnice souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal) a jeho cílem je především definování toho, co lze považovat za trestný čin proti životnímu prostředí. Evropská komise si od tohoto návrhu slibuje zvýšení účinnosti ochrany životního prostředí a lepší vymahatelnost práva, s čímž souvisí i stanovení povinnosti členským státům EU zavést trestněprávní opatření, implementovat je do národní legislativy.

Návrh směrnice též stanovuje minimální úroveň sankcí a posiluje účinnost spolupráce v oblasti prosazování práva. Taktéž ukládá členským státům EU povinnost podporovat osoby oznamující trestné činy proti životnímu prostředí, pomáhat jim a spolupracovat při prosazování právních předpisů. Evropská komise přitom tvrdí, že nová směrnice pomůže chránit přírodu, životní prostředí a přírodní zdroje, veřejné zdraví a kvalitní životní podmínky.

Nově zařazené trestné činy z oblasti životního prostředí:

  • nezákonný obchod se dřevem

  • nezákonná recyklace lodí

  • nezákonný odběr vody z podzemních nebo povrchových vod

  • závažná porušení právních předpisů EU v oblasti chemických látek

  • závažná porušení týkající se nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny

  • závažná porušení právních předpisů týkajících se invazních nepůvodních druhů s významem pro Unii

  • závažné obcházení požadavků na získání povolení a provedení posouzení vlivů na životní prostředí, které způsobilo značné škody

  • zdroj vypouštění znečišťujících látek z lodí

Revizí původní směrnice z roku 2008 (SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí) bylo zjištěno, že počet úspěšně stíhaných případů v oblasti životního prostředí byl velmi malý a úroveň sankcí byla příliš nízká, a proto nemohla dostatečně odrazovat od nezákonných činností. Nedostatečná pak byla i přeshraniční spolupráce.

Přitom mají trestné činy proti životnímu prostředí často dopad hned na několik zemí zároveň, anebo mají přeshraniční účinky. A právě přeshraniční spolupráce je jedinou možností, jak takové trestné činy řešit. Trestná činnost proti životnímu prostředí je přitom velmi lukrativní, může být dokonce stejně zisková jako nelegální obchod s drogami. Ovšem sankce jsou dosud právě v této oblasti mnohem nižší a postihy jsou méně časté. Nejsou proto výjimkou ani organizované zločinecké skupiny, které ničí životní prostředí.

Proto byly do nového návrhu zaneseny i následující sankce. Pokud by například spáchaný trestný čin dokonce způsobil smrt, anebo vážnou újmu na zdraví jednotlivci či skupině osob, členské státy EU by podle návrhu nové směrnice Evropské komise mohly udělit trest odnětí svobody v délce až 10 let a další sankce. Návrh by také měl usnadnit přeshraniční vyšetřování těchto trestných činů (prostřednictvím odborné přípravy, vyšetřovacích nástrojů, koordinace a spolupráce, lepšího shromažďování údajů a statistik, čímž bude poskytnuta podpora inspektorům, policii, státním zástupcům a soudcům) a stanovit dodatečné sankce, a to včetně obnovy přírody, vyloučení z přístupu k veřejnému financování a zadávacím řízením nebo odnětí správních povolení.

Nově navrhovaná legislativa si tedy slibuje vyjasnění stávající definice trestných činů proti životnímu prostředí, a s tím související zvýšení právní jistoty v evropských státech. Evropská komise dále navrhuje, aby každý členský stát vypracoval vnitrostátní strategie, které zajistí soudržný přístup na všech úrovních prosazování právních předpisů a dostupnost nezbytných zdrojů.

Zdroj: prumyslovaekologie.cz, cc.europa.eu

Scroll to Top