Připomínáme zrušení akce k Světovému dni vody

Představenstvo Svazu vodního hospodářství ČR po dohodě se SOVAK ČR rozhodlo, že se letošní akce k připomenutí Světového dne vody plánované na 22. března z důvodu přetrvávající pandemické situace neuskuteční. Světový den vody se organizuje k upoutání pozornosti na význam vody a pro potřebu obhajovat udržitelné nakládání s vodními zdroji.

Tradice byla založena v roce 1993, kdy byl Valným shromážděním Organizace spojených národů 22. březen vyhlášen Světovým dnem vody. Oslavy jsou obvykle spojeny s akcemi určenými pro veřejnost, při kterých je možné navštívit jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Doprovodné akce neproběhly ani loni.

Motto roku 2020 bylo přitom s ohledem na poslední roky v České republice nadmíru aktuální. Klimatické změny s sebou přinášejí řadu nových přístupů k řešení situací, které pro naši zemi nebyly v předchozím období obvyklé. „To, že se s přírodou a klimatem něco děje, je zřejmé již delší dobu. Připomeňme například ničivé povodně v roce 1997, nebo další v roce 2002. Proti tomu stojí výrazně suché a teplé období v letech 2015 a 2016, kdy jsme řadou provozních opatření a manipulací v páteřním vodárenském systému v našem kraji dokázali zajistit neomezené dodávky kvalitní vody všem našim odběratelům,“ řekl loni například generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Častější období delšího sucha, a naopak prudkých přívalových srážek mají bezprostřední dopad jak na fungování úpraven vody, tak na provozy čistíren odpadních vod. „V průběhu suchých a teplých období se logicky mění parametry vody v údolních nádržích v Beskydech a Jeseníkách, z nichž v našich úpravnách vyrábíme 95 % pitné vody pro více než milion lidí. Díky investicím do úpravárenských technologií v našich největších úpravárenských provozech v Podhradí u Vítkova a Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí si dokážeme s těmito situacemi poradit,“ vysvětlil Pšenička.

Podle něj také klimatická změna s sebou přinesla také kůrovcovou kalamitu a masivní těžbu smrkových porostů v Beskydech a Jeseníkách. „To pociťujeme u našich lokálních zdrojů, protože vykácené plochy nedokáží srážky zadržet a propouštět do údolí postupně, jako to uměl les. Vody pak z hor teče buď po srážkách velké množství, kdy je velmi zakalená, nebo naopak velmi málo v období delšího sucha. I s tím si musí naše menší úpravny v horách poradit,“ podotýká Pšenička.