Václav Hošek z Královéhradecké provozní upozornil ve své přednášce, v níž se zabýval fungováním vodárenských společností v nouzovém stavu vyvolaném novým typem koronaviru a skutečnostmi vyplývajícími z mimořádné epidemiologické situace, mimo jiné tím, že až na výjimky (Vodárna Plzeň, PVK) nejsou vodárenské společnosti zahrnuty do systému subjektů kritické infrastruktury.
Tato skutečnost může působit vzhledem k významu zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odvádění a čištění vody odpadní značně nelogicky a vyvolává otázky, zda by nemělo dojít v dané oblasti k rekodifikaci. Vodárny totiž nesplňují podmínky kladené současnou legislativou (zákon číslo 240/2000 Sb. a vyhláška č. 432/2010 Sb.), které definují, že subjekty musí buď zásobovat vodou z jednoho nenahraditelného zdroje nejméně 125 tisíc obyvatel, provozovat úpravnu s kapacitou minimálně 3000 litrů za sekundu nebo spravovat vodní dílo o objemu minimálně 100 milionů kubíků vody. Tyto požadavky se ukazují na české prostředí až na výjimky obtížně aplikovatelné.
Zařazení do seznamu prvků kritické infrastruktury přináší podle Hoša v běžných dobách některé povinnosti, v nouzovém stavu, ale kromě povinností přicházejí například také výhody. V kontextu jarní koronavirové krize lze zmínit například lepší dostupnost ochranných pracovních pomůcek a přednostní přístup k nim.
